V době, kdy vrcholila krize kolem Řecka a o záchranné půjčky muselo požádat i Irsko s Portugalskem, se řadě zemí eurozóny financování státních dluhů řádně prodražovalo.

I ti méně problémoví dlužníci byli nuceni investorům nabízet výnos tři a více procent, což v dobách "nerůstu" a nízké inflace hodně bolelo. Zejména z Francie se proto tehdy ozývaly návrhy, aby státní dluhopisy kupovaly přímo centrální banky. Za mnohem nižší úrok, nejlépe za nulový.

To samozřejmě neprošlo, protože zákaz měnového financování je jedním z nejpřísněji střežených dogmat dnešního centrálního bankovnictví.

Přesto dnes většina zemí, kde se platí eurem, vydává dluhopisy za ještě lepších podmínek, než heretici navrhovali. Minimálně ty krátkodobé až střednědobé se splatností dva až pět let se běžně prodávají se záporným výnosem. Přitom nebyla nutná žádná změna pravidel, žádné zjevné porušení tabu. To vše trh. Ovšem trh dirigovaný centrální bankou, dlouhodobě používající netradiční nástroje.

V článku se dále dozvíte

  • Masivní "tištění peněz" v eurozóně ještě zdaleka nekončí.
  • Evropskou centrální banku kurz eura neposlouchá.
  • Podobný problém řeší i ČNB.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.