Během přes překážky odstartovala nová sezona Janáčkovy opery v Brně. Pod vedením režiséra Jiřího Heřmana sice kvalita tamního souboru setrvale stoupá, teď ale musí pracovat v provizorních podmínkách.

Sídlo opery, Janáčkovo divadlo, je až do září příštího roku v rekonstrukci. A tak už zahajovací open air koncert se ve středu uskutečnil na Zelném trhu, nikoliv na oblíbené piazzetě před Janáčkovým divadlem.

Termín dokončení rekonstrukce je napjatý. Jeho nedodržení by ohrozilo festival Janáček Brno 2018. "Nechci ani pomyslet, že by se to nestihlo, taková věc prostě nepřipadá v úvahu," odmítá Jiří Heřman spekulace.

Dočasná ztráta Janáčkova divadla má pro Heřmana i osobní rozměr. Když v lednu 2015 nastoupil do funkce, jako jeden z hlavních brněnských magnetů zmiňoval právě krásný inscenační prostor největší divadelní scény v České republice. Splnila se mu tehdy i touha po práci se stálým souborem a na otázku, co mu chybí dnes, se opět vrací k rekonstruované budově: "Je to jediná věc, která mi tu momentálně schází."

Heřman si ale pochvaluje podporu města, která je podle něj proti situaci za předchozích ředitelů brněnské opery výraznější. "Vzrostly platy, po dlouhé době můžeme kupovat nové nástroje a zvýšily se i rozpočty na inscenace," říká spokojeně.

"Ve srovnání s Prahou to je ovšem pořád nedostačující, ale pracujeme s tím, co máme, inscenace musíme přizpůsobit podmínkám," dodává. Daří se mu to výborně, na brněnských operách není žádná láce patrná.

Stabilní součástí repertoáru se přitom stala i díla soudobých autorů, která s sebou nesou kromě interpretačních obtíží také zvýšené finanční nároky v rámci autorských honorářů i práv.

České premiéry oper Powder Her Face britského skladatele Thomase Adése i Láska na dálku finské skladatelky Kaiji Saariahové zaznamenaly v minulých dvou sezonách zasloužený ohlas. V září bude mít světovou premiéru opera Pravidla slušného chování v moderní společnosti, kterou skladatel Michal Nejtek s libretistou a režisérem Jiřím Adámkem napsali na objednávku pro brněnský soubor.

"Vůbec si v této souvislosti nekladu otázky, zda nám nová díla získají nové publikum a zda bude soudobá hudba dostatečně přitažlivá," popisuje Heřman své motivace.

"Důležité je, že vzniká něco nového, co nás může oslovit. Úspěch vždy záleží na konstelaci všech složek − od hudby přes pěvce až k propagaci." A vyzdvihuje důležitou roli šéfdirigenta Marka Ivanoviče: "Díky tomu, že jsem ho zvolil za spolupracovníka, je pro nás současná opera živoucí věc a dává smysl i opernímu souboru."

Zásadní je podle Heřmana i úzká spolupráce mezi autorem a divadlem: "Na Pravidlech slušného chování je krásně vidět, jak skladatel Nejtek pracuje s ansámblem a proměňuje kompozici s jeho schopnostmi. Zároveň mu ale něco nabízí i ansámbl a tím společně dospívají k autentickému výsledku."

Marko Ivanović se v sezoně 2018/2019 představí také jako skladatel opery, kterou vytváří společně s režisérem Davidem Radokem už pro opravené Janáčkovo divadlo.

Jiří Heřman vyzval ke spolupráci v dalších sezonách skladatele Františka Chaloupku a sám zpracovává libreto s dramaturgyní činohry v Brémách Viktorií Knotkovou. Janáčkova opera se tak hlásí k dávné tradici, kdy skladatel pracuje pro konkrétní divadlo, soubor i pěvce. Podle Heřmana ale brněnská scéna nebude opomíjet ani díla, která už své místo v současné operní literatuře našla.

Od počátku svého působení v Brně věnuje Jiří Heřman pozornost i nejmladším divákům. Jako svou první inscenaci přenesl do Brna z pražského Národního divadla, kde do roku 2012 vedl operu, rodinné fantasy představení Čarokraj. K rodinným představením se dá započítat i Dvořákova opera Čert a Káča a připravovaný Kocour v botách Jiřího Temla.

Na zájmu dětských diváků má obrovský podíl práce dirigenta Ivanoviče a dramaturgyně Patricie Částkové. "Rozjeli seriál Kroky za oponu − pětačtyřicetiminutové programy, v nichž zapojují děti do procesu vzniku představení," popisuje Heřman systém komunikace s budoucími návštěvníky velké opery.

"Děti nejsou v roli diváků, ale mohou si všechno i samy vyzkoušet a přijít na to, co je oslovuje. A chystáme se s podobnými programy vyjet také mimo Brno."

V souboru Janáčkovy opery působí šest stálých dirigentů, kromě Marka Ivanoviče jsou mezi nimi i dřívější šéfdirigenti Jaroslav Kyzlink a Jakub Klecker. Důležitá je práce Pavla Šnajdra, který se věnuje současné hudbě i baletům, mladé talenty zastupují Robert Kružík a Ondrej Olos.

Jiří Heřman se ale také těší na hostující dirigentské špičky: "V budoucích sezonách se v Brně objeví Jakub Hrůša, Tomáš Netopil a Tomáš Hanus, s nimiž má divadlo již předjednanou spolupráci."

Nezvyklou novinkou v českém kontextu je uvádění operních představení v souvislých blocích. Na řadu prvních šesti uvedení italské klasiky La Gioconda přišlo letos v únoru podle oficiálních údajů 4184 diváků, na analogické sérii současného díla Láska na dálku jich bylo o měsíc později 2933.

Celková návštěvnost operních představení oproti předminulé sezoně vzrostla ze 73 834 na 78 935 diváků, tržby stouply o 2 726 733 korun. Souvislé bloky představení jsou podle Heřmana pro soubor výhodné také z pracovního hlediska: "Je to pro nás obrovské plus už jenom v možnosti maximálního soustředění na konkrétní práci."

Tři bloky představení se v této sezoně odehrají v pavilonu P na Brněnském výstavišti, prvním z nich bude prosincové uvedení Gounodovy opery Faust a Markéta.

"Výstaviště v Brně mě vždy fascinovalo," odmítá Jiří Heřman myšlenku, že by se jednalo o čistě nouzové řešení. "Od začátku jsme chtěli oživovat operou i jiné než tradiční prostory a na výstavišti bychom hráli rádi v každém případě," dodává.

Související