Dobrá kondice české ekonomiky a dostatek zakázek přispívá i ke snížení počtu bankrotů firem a živnostníků. Podle posledních dat od společnosti CRIF − Czech Credit Bureau bylo v srpnu vyhlášeno pouze 56 bankrotů obchodních společností a 522 bankrotů podnikatelů s živnostenským listem.

"Spotřebitelé nakupují, exporty rostou a banky financují firmy i živnostníky," řekl Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Za uplynulých dvanáct měsíců do srpna počet bankrotů firem klesl téměř o desetinu a je nejmenší od roku 2008. Nejvíce firem končilo bankrotem v roce 2013, kdy jich každý měsíc bylo přes sto. Situace se začala obracet během roku 2015.

Podle analytičky Věry Kameníčkové z Czech Credit Bureau je pozitivní, že se pod dlouhodobým průměrem drží i počet návrhů na bankrot.

Bankroty obchodních společností v Česku

"Je přibližně na 60 procentech dlouhodobého průměru za poslední rok," řekla Kameníčková. Tento průměr je za poslední rok 131 návrhů bankrotu u firem a 661 návrhů u živnostníků.

"Zcela zásadní je, že si firmy v drtivé většině vzájemně nic nedluží, platí včas faktury, čímž nedochází k druhotné platební neschopnosti," podotkl Havlíček.

Na českém trhu nyní působí 488 tisíc obchodních společností.

Nejčastěji bankrotují stavaři

Mezi odvětví s největší mírou bankrotů dlouhodobě patří stavebnictví, kde za sledované období zkrachovalo 137 podniků. "Dochází k nim hlavně u firem, které se ve snaze získat zakázku uchylují k podnákladovým cenám," uvedl Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Podle něj jsou nejohroženější firmy na konci stavebního řetězce, které pak mají problém s hotovostí, což vede k jejich konci.

Více se problém dotýká menších stavebních firem a živnostníků působících jako subdodavatelé. "Ve stavebnictví je bohužel stále ještě časté, že se neplatí či se platí velice pozdě," uvedl Vladimír Bílý, ředitel poradenské společnosti Gleeds pro střední Evropu. Podle něj firmy a živnostníci ve stavebnictví doplácí na boj o nejnižší cenu u veřejných zakázek. "Jejich vítězové potom šetří u subdodavatelů," doplňuje Bílý.

K bankrotu firmy může u některých firem přispět i současný nedostatek lidí, díky němuž pak firmy nedokážou stavební zakázku realizovat. A logicky nedostanou zaplaceno.

Spolu se stavebnictvím patří k oborům s největším počtem bankrotů firmy z oblasti obchodu, zkrachovalo jich 206. Následují průmysl, doprava nebo skladování.

Problémy živnostníků

Mnohem větší je v Česku počet bankrotů u živnostníků. Jejich počet se začal výrazně zvyšovat před čtyřmi lety a souvisel podle Kameníčkové hlavně s jejich propojením s osobními bankroty. Několikanásobně větší než počet bankrotů je pak u živností jejich dobrovolný zánik. Nyní má podle evidence živnostenské oprávnění v Česku téměř 1,8 milionu lidí. Od roku 1990 se počet živnostníků snížil o dvě pětiny. Řada lidí má také živnost pozastavenou.

"Pro řadu lidí je živnostenské oprávnění jen dočasnou záležitostí například mezi dvěma zaměstnáními nebo jako přivýdělek," řekl Martin Hrdlík, vedoucí advokát KPMG Legal. Podle něj obchodní společnosti podnikat musí, zatímco fyzická osoba má možnost si vybrat, zda podnikat, nebo být zaměstnaný.

Podle Havlíčka z Asociace malých a středních podniků roste trend převodu živností na právnické osoby, nejčastěji na společnosti s ručením omezeným, kde došlo k absolutnímu nárůstu asi o 30 tisíc. Hlavně mladší lidé rovnou zakládají firmy, protože je to pro jejich podnikání pružnější.

Ke snižování počtu živností přispívá i věk podnikatelů. "U zaniklých živností převládají starší ročníky, více než dvě pětiny podnikajících fyzických osob jsou lidé starší 60 let," uvedla Věra Kameníčková z Czech Credit Bureau.