Verdikt Soudního dvora Evropské unie, který včera odmítl maďarskou a slovenskou žalobu na přerozdělovací kvóty, je nutné respektovat, a to i přesto, že se soud v jednom bodě mýlí. Ve svém rozhodnutí konstatuje, že systém pomohl Itálii a Řecku zvládat dopady velké migrační vlny. Italové a Řekové jsou jiného názoru, a nejen oni. Přerozdělování vázne a je zřejmé, že s kvótami se na problém nevyzraje. Že mohou být v nejlepším případě jen doplňkem. Ale jestliže do hodnocení funkčnosti sankcí se soud pouštět nemusel (a ani neměl), důležité je to další, co konstatoval. A tady je potřeba si uvědomit, o čem vlastně rozhodoval. Měl posoudit právoplatnost kvótního systému, včetně námitek proti způsobu jeho přijetí, a to, zda se jím musí řídit i ty unijní země, které ho odmítají. Buď od počátku, nebo se zpožděním, anebo s upoceným kličkováním, jaké předváděla česká vláda.

Kvóty tedy platí, jak nám řekl soud, i když my vidíme, že jsou nefunkční. Jak z toho ven? A zejména, jakou taktiku by nyní mělo Česko zvolit?

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se