Vláda se brání výtkám, že Česko nechce přispět k řešení současné migrační krize. Fakt, že odmítá povinné kvóty na přijímání uprchlíků podle Česka neznamená, že by se nesnažilo pomoci při snaze zvládnout migraci.

Kvóty na přijímání uprchlíků platí, odmítl Soudní dvůr EU žalobu Slovenska a Maďarska. Plnit by je mělo i Česko

Podle informací HN se proto Česko s Itálií dohodlo na společném projektu, v jehož rámci chce pomáhat lidem v africkém Pobřeží Slonoviny. To patří ke státům, odkud odchází vůbec nejvíc migrantů, kteří se následně snaží z Libye přes Středozemní moře dostat do Itálie a odtud dále do Evropy.

"Konkrétním cílem projektu bude zlepšit situaci vnitřně vysídlených osob v Pobřeží Slonoviny a přispět tak ke stabilizaci migrační krize v zemi," potvrdila HN mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Česko podle ní na projekt dá milion eur, tedy zhruba 26 milionů korun. Stejnou částkou přispěje i Itálie. Plán by ve čtvrtek mohli v Praze společně představit český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a jeho italský protějšek Paolo Gentiloni. Spustit ho chtějí ještě letos.

Obě země budou v Pobřeží Slonoviny financovat například projekty, které mají přispět k integraci migrantů zpět do společnosti. Jedná se o občany Pobřeží Slonoviny, kteří se dostali do Evropy, ale byli odsud vyhoštěni zpět do vlasti. Za české a italské peníze by mohli například najít ubytování a dostat nutnou zdravotní péči.

"Chceme jim usnadnil návrat do jejich země," řekl HN jeden z úředníků, který má migraci na starosti. Na tom, jak konkrétně peníze vynaloží, se Česko a Itálie domluví s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který působí přímo v Pobřeží Slonoviny.

Migranti často do snahy dostat se do Evropy investují veškeré své prostředky. Po nuceném návratu domů leckdy nemají z čeho žít a hrozí, že se budou o plavbu do Itálie pokoušet znovu, pokud ve své zemi nenajdou žádné zázemí. Lidé z Pobřeží Slonoviny v Evropě v drtivé většině případů azyl nedostanou, protože jim obvykle nehrozí politické pronásledování nebo je neohrožuje násilí. Jde tedy o tak zvané ekonomické migranty, kteří utíkají před chudobou nebo jdou do Evropy kvůli vyšší životní úrovni.

"Když budeme tyto migranty vracet zpět, zkomplikuje to život pašerákům lidí – ostatní lidé v zemi uvidí, že nemá smysl do Evropy odcházet," říká zmiňovaný český úředník.

Počet migrantů, kteří připluli do Itálie z Libye, se v poslední době výrazně snížil. V srpnu podle údajů UNHCR dorazilo zhruba 3800 lidí, což je pětinásobně méně, než za stejné období loňského roku. Velká většina z nich nárok na azyl v Evropě nemá.

komentář: Marné okopávání Angely Merkelové. Čím více se její protivníci snaží, tím jsou směšnější

Proti lodím pašeráků lidí začala výrazněji zasahovat libyjská pobřežní stráž, které Itálie poskytla vybavení. Evropská unie taky vyjednává se zeměmi, kudy migranti procházejí na cestě do Libye, například s Nigerem, aby lépe hlídaly své hranice, což se už částečně daří. Itálie zároveň omezila působnost humanitárních organizací ve Středomoří, jejichž lodě po plavidlech s běženci pátraly. Organizace to kritizují jako krok, který povede k větším obětem na životech.

Itálie ochotu Česka zapojit se do projektu vítá. "Je to dobrý signál," říká jeden z italských diplomatů zabývajících se migrací. Zároveň zdůrazňuje, že by všechny země měly respektovat právoplatná rozhodnutí. Naráží tím na kvóty na přijímání uprchlíků, které Česko odmítá naplňovat. To, že kvóty byly přijaty v souladu s právem a země EU by se jimi měly řídit, včera potvrdil Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v osmadvacítce.

Česká vláda zdůrazňuje, že chce řešit hlavně příčiny migrace nebo pomáhat s ostrahou hranic. Poslala tak například policisty na řecko-makedonskou hranici.