Po letech, kdy zemědělci v Evropské unii pobírali dotace za hektar půdy bez ohledu na to, kolik jí mají a co na ní pěstují, se chystá velká změna. Až se v příštích letech budou v Bruselu porcovat stovky miliard eur, je pravděpodobné, že velké zemědělské podniky dostanou výrazně méně peněz než dnes. Naopak malí farmáři získají větší podporu. To se ale nelíbí Česku, které hodlá štědré dotace pro agropodniky udržet. Jak toho docílit, začala v pondělí projednávat vláda.

Jde o hodně peněz: na podporu zemědělců padne téměř 40 procent celého rozpočtu EU. Česko je přitom státem, kde velké zemědělské koncerny dominují. Zatímco v unii je průměrná rozloha farmy zhruba 15 hektarů, v Česku je to podle Českého statistického úřadu desetinásobek.

Pokud by nová unijní pravidla prošla, roční balík dotací za půdu pro české farmáře ve výši zhruba 20 miliard korun by se zmenšil přibližně o tři miliardy. Brusel chce, aby jeden podnik v letech 2021 až 2027 dostával maximálně 150 tisíc eur (cca 4 miliony korun). To odpovídá farmě o velikosti 1200 hektarů.

3 miliardy korun

je suma, o kterou by ročně přišli největší zemědělci v Česku, pokud EU omezí dotace na plochu polí.

"Omezení by se týkalo asi 800 tuzemských společností," říká Mojmír Severin ze společnosti Agroconsult, která zemědělcům radí ohledně dotací.

Lidovecký ministr zemědělství Ma­rian Jurečka český postoj hájí tím, že tento obor je v Česku pozůstatkem socialistických JZD.

"Podpora by měla být zachována bez ohledu na velikost podniku," vzkázal Jurečka.

Proti seškrtání podpory je Agrární komora, která zastupuje všechny největší hráče českého zemědělství.

"Česko by tím ztratilo další kus potravinové soběstačnosti," prohlašuje šéf komory Zdeněk Jandejsek, sám jeden z největších zemědělců, který hospodaří na více než 13 tisících hektarech. Jeho skupina Rabbit Trhový Štěpánov má tržby okolo sedmi miliard korun.

komentář luďka vainerta: Za naše velké širé přímo dotované lány

Omezení dotací nechce ani bývalý vysoký manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek.

"Zhruba 80 procent produkce v Česku vyrábí velké firmy.

Státy staré patnáctky tlačí na to, aby nové země, jako je Maďarsko, Česko či Slovensko, tyto peníze nedostaly, a jejich zemědělci tak nebyli konkurenceschopní.

A oni by k nám potom mohli vozit svoje potraviny. Jen o to jde, o nic jiného," tvrdí Faltýnek, který je nyní druhým mužem Babišova hnutí ANO a zároveň předsedou poslaneckého zemědělského výboru.

Evropská komise omezení plateb obhajuje například tím, že velké podniky mají v důsledku současného systému nepřiměřenou výhodu oproti těm menším.

Evropské zemědělství je založeno na menších, často rodinných farmách a peníze míří hlavně na podporu venkova. Rodinné farmy mají podle Anny Michalčákové z poradenské společnosti B&P Research silnější vztah k podnikání, půdě či životu na venkově než průmyslový zemědělský podnik.

Petr Zahradník z Evropského hospodářského a sociálního výboru a České spořitelny upozorňuje, že v Evropě se obecně prosazuje trend podpory malých a středních
podniků, a to nejen v zemědělství.

"Tam mi to dává logiku nejvíc," tvrdí Zahradník.

Podle něj evropské zemědělství čekají v příštích letech škrty. Jednak do unijního rozpočtu přestanou přitékat peníze od jednoho z největších přispěvatelů − loni si Britové odhlasovali odchod z unie − a jednak stále více kritiků žádá, aby v době migrační krize a zvyšujícího se počtu teroristických útoků šlo více peněz na bezpečnost místo do zemědělství.

Snaha omezit eurodotace pro velké zemědělské podniky se objevila už při vyjednávání o současném rozpočtu Evropské unie, který platí pro léta 2013 až 2020. Odpůrci, mezi než i tehdy patřilo Česko, zvítězili. Klíčovým spojencem byla Velká Británie, s jejíž podporou se ale kvůli brexitu už nedá počítat.

To oslabuje vyhlídky Česka na to, aby podporu velkopodnikům udrželo. Z ostatních zemí osmadvacítky je proti už jen Slovensko. Aby se návrh podařilo odvrátit, musely by proti být čtyři členské státy unie. Spojence se podle několika zdrojů HN obeznámených se situací Česku zřejmě nepodaří získat.

Ministerstvo zemědělství v dokumentu doručeném na vládu pak samo upozorňuje, že už deset zemí zavedlo limit dotací pro velké agropodniky dobrovolně. Mezi nimi jsou Polsko, Irsko, Řecko či Itálie.

S přispěním Petra Zenknera.