Největší papírenská skupina na světě Mondi Group letos oznámila miliardové investice do modernizace a rozšíření provozu ve Štětí. Symbolicky je ve čtvrtek zahájí nový globální šéf firmy Peter Oswald. Minulý týden ale skupina také rozhodla, že nejméně do roku 2019 část této investice odloží. Konkrétně jde o 135 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun), které měly jít do nového stroje na výrobu hlazeného kraftového papíru. Ten se používá pro výrobu papírových nákupních tašek nebo balicího papíru.
"Toto rozhodnutí nesouvisí se stavem českého trhu, ale reaguje na nedávno oznámený růst kapacit v našem odvětví, a to po celé Evropě," uvedla Michala Prošková, ředitelka komunikace Mondi Štětí. Podle ní se investice konkurence mohou projevit nerovnováhou na trhu právě v době, kdy Mondi spuštění nové linky plánovala.
Minulý rok například rozhodla o modernizaci a rozšíření svých papíren v Laakirchenu za více než 100 milionů eur rakouská společnost Heinzel Holding − do roku 2001 majitel celulózky Biocel Paskov, již tehdy prodal jiné rakouské firmě Lenzing. Po rozšíření provozů může celková produkce papíru v Laakirchenu dosáhnout až 800 tisíc tun.
Jinou velkou investici za 180 milionů eur přímo do výroby kraftového papíru zase letos v dubnu odsouhlasilo vedení španělského papírenského koncernu Iberpapel. Očekává se, že nový papírenský stroj zvýší produkci španělské firmy až o 85 tisíc tun ročně a plně funkční má být už za dva roky.
Předpokládaná kapacita nové linky ve Štětí se plánovala přibližně na 90 tisíc tun. Již nyní je Mondi hlavním evropským dodavatelem tohoto typu papíru. Kraftový pytlový papír loni tvořil přibližně třetinu z celkových tržeb české části skupiny ve výši 9,5 miliardy korun. Navíc, moderní papírenskou linku za dvě miliardy korun už Mondi ve Štětí spustilo v roce 2014.
Investice za 335 milionů eur platí
Vedení Mondi Group zdůrazňuje, že další investice, které jsou navíc v podniku potřeba kvůli přizpůsobení výroby požadavkům Evropské unie, nedávné rozhodnutí v centrále ve Vídni nijak neohrožuje. V příštích několika letech tedy bude Mondi investovat ve Štětí dalších 335 milionů eur (asi 8,7 miliardy korun). "Tyto investice zůstávají beze změn a probíhají podle harmonogramu," řekla Michala Prošková.
Největší část peněz půjde na zvýšení výroby bělené i nebělené buničiny, jež se může až zdvojnásobit. Nebo do výměny kotle, která firmě umožní efektivněji využívat biomasu pro výrobu energie a tepla, na niž využívá hlavně kůru z dřevní štěpky. Mimo to Mondi investuje také do skladu dřeva. "Pro papírenské podniky je zásadní energetická soběstačnost a dostatek suroviny," vysvětluje Miloš Lešikar z Asociace českého papírenského průmyslu.
Investice v Česku není pro Mondi ve střední Evropě jediná. Koncern investuje i na Slovensku, kde od miliardáře Milana Fiľa získal 51 procent v papírnách Ružomberok, které vyrábějí hlavně papír do kopírek a tiskáren a nijak nekonkurují výrobě ve Štětí. Na investici 310 milionů eur navíc firma od slovenské vlády získala úlevu na daních ve výši 49 milionů eur.
České papírenství zatím roste
Podle údajů Asociace papírenského průmyslu se v Česku loni vyrobilo celkem 795 tisíc tun papíru všech druhů. Tuzemský trh s papírem roste neustále od krizového roku 2008. Podniky v Česku vyrábějí hlavně obalové a balicí papíry a suroviny na vlnité lepenky. Významná část výroby se vyváží. Například česká rodinná firma Krpa Paper z Hostinného s obratem kolem miliardy korun exportuje až 90 procent produkce.
Krpa Paper má největší zisky z výroby nepromastitelného papíru pro balení jídla a spadá pod ni i největší český výrobce školních sešitů a bloků Papírny Brno. Na výrobu vlnité lepenky či papíru pro pivní etikety se soustřeďuje Smurfit Kappa Czech, česká pobočka irské společnosti, v produkci plat pro vejce, krabiček na jídlo nebo kelímků na kávu pak dominuje firma Huhtamaki, která má finské majitele.
"Jedinou z firem, která má celý papírenský řetězec od zpracování dřeva přes zpracování celulózy až po výrobu papíru, je ale Mondi Štětí," vysvětluje pozici této firmy Lešikar.
Ostatní české papírny podle něj tyto kapacity nemají a pouze vyrábějí papír. Naopak pouze na výrobu celulózy se zaměřuje Biocel Paskov, který loni do modernizace závodu vložil 40 milionů eur s cílem do roku 2018 vyrábět 285 tisíc tun buničiny.
