Ekonomika je otázkou nabídky a poptávky. Internet umí prodejce služeb či zboží s kupujícími spojit snadno, rychle a globálně, zatímco v dobách před ním stejnou roli plnily tištěné inzertní časopisy typu Annonce.

Na stejném principu fungují webové projekty, přes které mohli původně zejména jednotlivci nabídnout za poplatek svůj čas, dovednosti nebo volný pokoj. Služba pro zprostředkování krátkodobého pronájmu Airbnb, spolujízdy Uber či nalezení paní na úklid LidskáSíla.cz jsou zkrátka specializované on-line "Annonce" současnosti. Sdílená ekonomika, jak se těmto službám dnes módně říká, existovala už dříve. Tehdy ale zároveň bylo mnoho různých inzertních publikací, které nabízely propojení nabídky s poptávkou. Trh byl roztříštěný a neumožňoval pokrýt svět jediným kliknutím.

Sdílení možného výnosu

V době mizivých úroků v bankách hledá mnoho lidí možnost nechat své peníze pracovat jako zdroj úvěrů pro jednotlivce či firmy. Poskytovatel krátkodobých úvěrů Zonky a portál na rozjezd byznysprojektů Fundlift umožňují lidem, aby za podmínek, že přijmou určitou míru rizika, mohli nechat své peníze zúročit více než na spořicím účtu nebo investicí do podílového fondu. Tyto projekty ale dokazují, že sdílená ekonomika je velký byznys. Za Zonky stojí investiční skupina PPF a Fundlift patří finanční firmě Roklen.

Podle studie, kterou si o sdílené ekonomice nechal zpracovat kabinet Bohuslava Sobotky, je si tohoto vědoma i vláda. "Sdílená ekonomika sama o sobě nepředstavuje nový fenomén. Sdílení se v lidské společnosti vyskytuje od nepaměti," píše se v analýze, která upozorňuje na to, že tuzemské zákony musí držet krok s vývojem ve společnosti a byznysu.

Projekty typu Uber či Airbnb je třeba vnímat jako globální sítě, které se na straně nabídky začaly profesionalizovat. Často je dnes využívají více firmy než jednotlivci. Příkladem je právě aplikace Uber. V Praze jezdí jako Uber taxikáři až stovky řidičů, kteří ve skutečnosti pracují pro firmy, jež provozují celé flotily vozů. Také to byl před nedávnem jeden z důvodů, proč Brno provozování alternativní služby zakázalo.

Sdílení vozidel

Dopravní zácpy, komplikované parkování ve velkých městech a časově i finančně náročná údržba vozidel jsou nejčastějším důvodem, proč se někteří lidé rozhodli auto nevlastnit. V případě potřeby využívají služeb autopůjčoven nebo stále oblíbenějšího "carsharingu". Například česká služba Smilecar zprostředkovává za provizi 35 procent zapůjčení pojištěných vozů přímo od majitelů za cenu od 350 do několika tisíc korun na den podle typu vozu. V oboru ale působí i firmy s vlastními flotilami aut jako Autonapůl, Car4Way nebo Ajo. Jejich cena zahrnuje i palivo a nejčastěji se odvíjí od počtu ujetých kilometrů.

Větší zapojení firem do těchto projektů na úkor jednotlivců je přirozený vývoj a nemusí jít nutně o něco špatného. Pro všechny by ovšem měly platit stejné mantinely v podobě daní a pravidel. Ani při fotbale nemůže mít jedno družstvo na hřišti více hráčů nebo povolení hrát také rukama.

Zde ale vstupují do hry zájmy provozovatelů moderních on-line a specializovaných annoncí. V jejich zájmu je věnovat se rozvoji vlastních aplikací pro web a mobilní telefony, protože jen tak mohou snadno propojovat nabídku s poptávkou a vydělávat na tom. Vše ostatní, včetně povinnosti vybírat daně, představuje náklad a práci navíc.

V případě společnosti Uber čeká Česko, stejně jako další členské země Evropské unie na verdikt Soudního dvora EU ohledně toho, má-li se tato služba řídit pravidly, která se vztahují na firmy v sektoru informačních technologií, nebo jde naopak o klasickou přepravu osob. 

Sdílení nemovitostí

Nejpopulárnější službou propojující za provizi majitele nemovitostí se zájemci o krátkodobý pronájem je americké Airbnb. Jen v Praze jeho prostřednictvím majitelé nabízejí ubytování v celkem 18 tisících domech a bytech za ceny od 220 po desítky tisíc korun na noc. Ročně tak podle studie vypracované pro českou vládu utrží až dvě miliardy korun, což představuje čtvrtinu ročního obratu v ubytovacích službách v Praze. Vydělat se naopak nedá na takzvaném couchsurfingu. Členové této internetové služby nabízejí přespání obvykle u sebe doma zcela zdarma.

V případě regulace Uberu panují nyní nejasnosti, to ale nemusí platit pro Airbnb. Po vzoru e-shopů, které od zákazníků vybírají v ceně zboží také různé daně (DPH) a poplatky (za ekologickou recyklaci), by Airbnb mohlo od majitelů nemovitostí vybírat městské poplatky a patřičné daně.

Údaje o typech nemovitostí, které jsou v Praze nabízeny k pronájmu přes Airbnb, dokazují, že o sdílenou ekonomiku už skoro nejde. Více než dvě třetiny nabídek k pronájmu jsou celé byty nebo domy. Jen 2,4 procenta z celkových nabídek Airbnb představují sdílení pokoje, jež odpovídá duchu pojmenování této americké firmy. Airbnb je anglický novotvar složený ze slov air bed (nafukovací postel) a breakfast (snídaně).

Autor komentáře je ekonomickým analytikem HN

Sdílení času na práci

V Česku do této skupiny patří LidskáSíla.cz nebo Doginni. První umožňuje lidem, kteří chtějí a umí uklidit domácnost či kancelář, aby si našli zákazníky a dohodli se, za kolik úklid provedou. Doginni umožňuje sehnat zájemcům přivýdělek jako dočasný pečovatel o domácího mazlíčka. Průkopníkem na tomto trhu je americký projekt TaskRabbit. Ten umožňuje lidem najít krátkodobé zakázky na všechno možné: montáž Ikea nábytku či doučování matematiky. Podobně jako Doggini funguje americký Wag. Tamní obdobou LidskéSíly.cz je služba Handy.