Plodů z rodiny slivoní je na tisíce druhů. Ale není nad klasickou modrou zahradní švestku. Lahodně aromatickou, s šedostříbrným ojíněním, která je pevná, šťavnatá tak akorát a její dužina se krásně odloupne od pecky. Po staletí patří k nejoblíbenějšímu tuzemskému ovoci. Navíc je nedílně spjatá s řadou našich téměř národních symbolů. Bez slív a švestek by například nebylo nejpopulárnější české pálenky. Nebo klasická povidlová buchta. Ta povidla samozřejmě musí být švestková. Dokonce jedna z oblíbených her slavného Divadla Járy Cimrmana nese název Švestka.

Blahodárných pět švestek

Slovo týdne

Kadlátko

jarvis_59a7ece0498e2987da220901.jpeg

◼ Co jsou trnky, trnéčky, kadlátka, durancie nebo renklódy? V kategorii švestek, slív, mirabelek, blum, rynglí je mírně řečeno nepřehledno, ať jde o druhy či názvosloví.

◼ Za základ berme rozdíl mezi slivoní a slívou. Slivoň je strom, slíva plod. Švestky a pološvestky jsou modře zbarvené, oválné a kulovité plody slivoně švestky; říká se jim také slivky, slivy, kadlátka, kadlata, karlátka, duranky, modré ryngle, zamastilky…

◼ Divoce rostoucí drobné modré plody, trpké, s velkým podílem tříslovin, jsou trnky neboli trnéčky. Blízkým příbuzným švestek jsou mirabelky a renklódy, kulaté, zabarvené zpravidla do červené, žluté, zelené. Nejdrobnější se nazývají špendlíky.

◼ A aby byl zmatek dokonalý, jsou tu i krajová specifika. Někde se říká trnky i kadlátkům, tedy švestkám. A malé švestky trnkám.

◼ Pak se v tom vyznejte.

Kvalitní a hojná úroda švestek se u nás vždy cenila, což mimo jiné potvrzuje i slovní spojení "nachytat někoho na švestkách". Pravda, dalo by se oponovat rčením "sbalit si svých pět švestek", tedy sebrat si majetek nicotné hodnoty nebo jen věci pro osobní potřebu. Jenomže nepředstavuje právě těch pět švestek zároveň i základ pro přežití? Švestka je totiž jedním ze zázračných plodů, které dokážou zasytit, dodat energii a ještě mimořádně prospívají zdraví.

Stačí pár švestiček denně, nejlépe z vlastní zahrádky, a ony zvládnou regulovat váhu, činnost střev, pomáhají vyplavit z těla přebytečnou vodu, pomáhají při revmatismu, dně, chorobách krevního oběhu, chrání před osteoporózou či vysokým tlakem. Minerály v nich obsažené svědčí našim vlasům, nehtům, ale i játrům nebo ledvinám. Takže pět švestek denně, v létě čerstvých, v zimě sušených, případně tu a tam pohárek, a hned je tělu líp.

V kuchyni tak švestky představují velmi oblíbené a mnohostranně použitelné ovoce. Bez švestek či povidel si těžko představit stovky nejrůznějších krajových specialit, dezertů, koláčů… Ve spojení s tradičním evergreenem školních jídelen, rýžovým nákypem plovoucím ve šťávě z kompotu, se sice o mnohé pamětníky ještě dnes pokoušejí mrákoty, ale i v něm byly švestky to jediné, co stálo za to sníst. Chutnají nám ve spojení s křehkým, kynutým i bramborovým těstem, stejně jako s perníkem. Výtečné jsou v dezertech tradičních i moderních, od klasického drobenkového koláče a nadýchaných knedlíků po muffiny, makronky, crumble nebo cheesecake.

Švestky jsou výtečné i se zvěřinou, hovězím, drůbeží, játry nebo uzeným, stejně jako v nádivkách, paštikách či omáčkách. Dají se vařit, zavařit, rozvařit, smažit, péct i sušit, dělají se z nich smoothie, pyré, čaje i zmrzliny. Sluší jim to v armaňaku, jak je nakládají v Gaskoňsku, i v čokoládě. Ale když už nevíte coby, rychlý koláč je vždycky jistota.

Nadýchaný švestkový koláč s vůní skořice

Velmi lehký a nepříliš sladký ovocný koláč, který se dá připravit prakticky s jakýmkoliv letním ovocem − borůvkami, malinami, rybízem, meruňkami. Pak stačí vyměnit skořici za vanilku a funguje to skvěle.

Suroviny na 4−6 porcí

130 g polohrubé mouky,
½ prášku do pečiva (cca 6 g),
1 žloutek,
50 g másla,
½−1 kávová lžička skořice,
špetka soli,
100 g husté kysané smetany,
4 lžíce třtinového cukru,
zhruba ½ kg švestek,
tuk a hrubá či polohrubá mouka na vysypání formy.
Moučkový cukr na závěrečné posypání, kdo má rád žmolenku, může ji přidat.

Postup

Připravte si koláčovou nebo dortovou formu o průměru 20−25 cm, vymažte ji tukem a dobře vysypejte moukou. Švestky opláchněte, rozpulte a vypeckujte. Můžete nechat půlky nebo plody nakrájet na plátky či malé kostky. Vyšlehejte změklé máslo a žloutek s cukrem, přidejte kysanou smetanu a promíchejte tak, aby se vše dobře propojilo. Do jiné mísy prosejte mouku, přidejte skořici, špetku soli a kypřicí prášek. Promíchejte a pak zvolna po částech zapracujte do tekuté směsi. Vzniklé těsto by mělo být měkké a poddajné. Buď je můžete rovnou přemístit do formy, zvlášť pečete-li například v silikonu a je jasné, že se těsto nepřichytí. Nebo je vyklepněte na pomoučněný vál a zpracujte ve vyšší placku. Tu pak přemístěte do formy, pomoučněnýma rukama ji roztáhněte po celé ploše tak, aby okraje byly nadzdvižené. Pak na plochu nasypte kousky švestek nebo vyskládejte půlky či plátky. Pokud chcete koláč sladší nebo máte méně vyzrálé ovoce, můžete ještě mírně zasypat skořicovým cukrem, případně žmolenkou. Pečte nejprve 15 minut na 180 °C, posléze stáhněte teplotu na 160 °C a dalších zhruba 20 minut pomalu dopékejte do chvíle, než bude mít koláč nazlátlé okraje.