Podíl Čechů, kteří pracují na zkrácený úvazek, patří dlouhodobě k nejnižším v Evropě. Zatímco v Dánsku si takto vydělává čtvrtina lidí a v Nizozemsku dokonce polovina, v Česku se číslo pohybuje okolo šesti procent. Politici teď před volbami slibují změny, které by nízký podíl kratších úvazků mohly zvednout.

Možnost trávit v práci menší počet hodin oceňují hlavně matky malých dětí, studenti či senioři. Pro firmy jsou však zkrácené úvazky finančně nevýhodné, a proto se jim často vyhýbají.

Alespoň částečné zvýhodnění slibuje například favorizované hnutí ANO. Poslankyně Radka Maxová, která má na starosti sociální otázky, poukazuje na to, že i když si pracovník na zkrácený úvazek vydělá méně než minimální mzdu, firma za něj musí odvést stejně peněz, jako kdyby na oněch 11 tisíc dosáhl. Hnutí proto chce, aby se odvody odvíjely od skutečné výše výdělku.

6,3 procenta

Čechů pracovalo na částečný úvazek podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2015.

Shodne se na tom i s TOP 09. "Je to konkrétní opatření, díky němuž budou částečné úvazky rovnocennější těm plným," myslí si místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ekonom Filip Pertold z výzkumného institutu CERGE-EI ale upozorňuje na to, že se návrh dotkne jen omezené skupiny zaměstnanců. "Řada lidí s částečným úvazkem si vydělá víc, než je minimální mzda. Pro ekonomiku je důležité, aby se do práce dříve vracely především matky s vysokou kvalifikací. Tohle jim zrovna moc nepomůže," namítá Pertold.

Předvolební sliby

Právo odpojit se

ČSSD navrhuje do zákona zakotvit právo na nedostupnost po pracovní době. "Tím pomůžeme zejména lidem, kteří musí být dnes doslova přikovaní k mobilním telefonům, aby nepropásli pokyny nadřízených v jakoukoliv denní a noční hodinu," píše strana v programu.

Zbytečné prohlídky

ODS ve svém programu slibuje nejméně 20 procent regulí, které upravují pracovní trh. Obešla by se například bez povinných lékařských prohlídek u zaměstnanců, kteří nedělají fyzicky namáhavou práci.

Čas, nebo peníze

TOP 09 chce do zákona prosadit, aby si odcházející zaměstnanec mohl zvolit, jestli bude pracovat po výpovědní lhůtu, nebo si místo toho vezme odstupné.

Podle něj by bylo lepší obecně snížit pojistné pracujícím rodičům malých dětí. "Pokud by jejich odvodové zatížení bylo nižší, tlačilo by to na vytváření částečných úvazků, protože právě rodiče s menšími dětmi o ně mají největší zájem," vysvětluje Pertold.

Nejčastěji částečné úvazky nabízejí firmy v oboru IT nebo marketingu. Tuto možnost mají například i zaměstnanci ČSOB, využívá ji ale jen šest procent z nich. Ženy se podle mluvčí ČSOB Petry Hávové vracejí do banky nejčastěji po dvou až třech letech po porodu.

Možnost pracovat na kratší úvazek musí být v souladu s dostatkem míst v předškolních zařízeních. Přetíženost školek se ministerstvo práce a sociálních věcí snaží řešit finanční podporou dětských skupin a mikrojeslí.

Zkrácené úvazky slibují podpořit také občanští demokraté a lidovci. Podle lidoveckého poslance Jaroslava Klašky by v rozvoji flexibilních forem práce, zejména u rodičů malých dětí nebo lidí v předdůchodovém věku, měl jít příkladem také stát coby zaměstnavatel.

Podíl zaměstnaných žen, které pečují o dítě mladší šesti let, je v Česku druhý nejnižší v Evropské unii. "Jsme v situaci, kdy firmy nemají lidi. Žen po mateřské či rodičovské je velké množství. Ale práci nedostanou, protože chtějí částečný úvazek," říká Ladislav Smejkal, odborník na pracovní právo z advokátní kanceláře Dentons.

Podle zákona může firma matku dítěte mladšího patnácti let odmítnout zaměstnat na částečný úvazek jen z "vážných provozních důvodů". Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) si ale myslí, že některé firmy tohoto ustanovení zneužívají. "Spousta matek si stěžuje, že je zaměstnavatel odbyl," uvádí ministryně. V novele zákoníku práce proto navrhovala, aby zaměstnavatelé museli vážné provozní důvody vysvětlovat písemně.

Novela však uvázla ve sněmovně a poslanci už ji do voleb nestihnou projednat. Velký odpor firem i některých politiků vzbudila například navrhovaná pravidla pro práci z domova. Marksová se snažila zaměstnavatele přesvědčit, že nejde o zpřísnění, ale jen upřesnění práv a povinností firmy a zaměstnance. Nejen Hospodářská komora ovšem tvrdila, že to firmy odradí a přestanou home office umožňovat.