Za úvěry z kreditních karet Češi platí bankám vůbec nejvíc v Evropě. To se ale začíná měnit.

Největší tuzemská banka ČSOB se od září rozhodla razantně snížit úrok. Klienti s nadprůměrnými příjmy budou nově platit 7,9 procenta namísto dosavadních 17,9 procenta.

Jak ukazují předchozí zkušenosti, podobná rozhodnutí vyvolávají na trhu tlak na konkurenci a ta se postupně ke zlevňování služeb přidává. "Když se ČSOB podaří na nižší úrok přilákat dostatečný počet nových klientů, budou obdobně postupovat i další banky a finanční instituce," říká Lukáš Kovanda, hlavní analytik společnosti Cyrrus.

České banky jsou ve srovnání s evropskou konkurencí velmi ziskové a mají prostor na snížení úroků na kreditních kartách. Podle informací HN ostatní banky na českém trhu krok ČSOB pečlivě sledují, a pokud bude úspěšný, přidají se k němu.

Podle dat Evropské centrální banky za peníze z kreditních karet Češi platí v průměru úrok 24 procent ročně. Průměr eurozóny je pod 17 procenty, v některých zemích, jako je například Finsko, Švédsko, Chorvatsko, Slovinsko nebo Polsko, je to dokonce kolem osmi až devíti procent.

Ke zlevňování drahých kreditek mají banky více důvodů. Mimo jiné už dříve snížily úroky ze spotřebitelských úvěrů. Podle údajů České národní banky od roku 2015 postupně klesají na současných devět procent z původních zhruba 14 procent. Úrokové sazby na kreditkách se ale ve stejném období nezměnily.

Navíc, ačkoliv zadlužování Čechů celkově roste, netýká se to kreditních karet. Dluhy domácností v pololetí přesáhly 1,47 bilionu korun a meziročně tak nabobtnaly o 113 miliard. Na kreditních kartách ale lidé koncem června měli od bank napůjčováno o tři miliardy korun méně než o rok dříve, jen kolem 18,5 miliardy korun.

"Češi, podobně jako Němci, se úvěrům přes kreditky spíše vyhýbají. Jednak se neradi zadlužují a jednak je to drahé. Krok ČSOB by druhý důvod mohl zmírnit, jestli se podobně zachovají i další banky. Na měsíc či dva by si někteří klienti mohli chtít přes kreditku půjčit, když to bude výrazně levnější než dnes," říká ekonomický analytik HN Leoš Rousek.

Banky k tomu také motivuje současná praxe. S rostoucími příjmy se většině klien­tů daří splácet půjčky z kreditních karet v takzvaném bezúročném období.

To znamená, že banky tyto peníze poskytují prakticky zdarma. Za službu zpravidla klienti zaplatí jen poplatek − několik desítek korun měsíčně.

Snížením úroků mohou proto banky lidi motivovat, aby si brali víc půjček i prostřednictvím kreditek a nesnažili se je rychle splatit v bezúročném období. Finanční instituce tak mohou získat další zdroj příjmů − během krize se mnozí Češi kreditek zbavovali, aby ušetřili nebo při ztrátě zaměstnání nespadli do dluhové spirály. Nyní Češi mají od bank zhruba dva miliony kreditních karet, to je o čtvrt milionu méně než před pěti lety. "Sazbu jsme snížili, protože chceme, aby naši Premium klienti měli na své kreditní kartě tu nejlepší úrokovou sazbu na trhu," říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Tuto sazbu zatím získají jen ti, kteří splní jednu ze tří podmínek: na účet jim přichází nejméně 50 tisíc měsíčně, mají od ČSOB alespoň třímilionovou hypotéku nebo vklad minimálně 1,5 milionu korun. I podle ČSOB se to však může brzy změnit.

"Možnost snížit úroky na kreditních kartách ostatním klientům v současné době diskutujeme," říká mluvčí banky Hávová.

Banky už také nemohou počítat s tak lukrativními příjmy za platby kartami v obchodech. Evropská regulace výrazně snížila poplatek, který obchodníci platí bankám z každého nákupu na kartu. Od konce roku 2015 banka, s jejíž kartou klient platí, dostane jen 0,2 či 0,3 procenta z ceny nákupu, podle typu karty. Předtím to bylo více než jedno procento.