Hospodářská reforma, kterou Čína schválila koncem roku 2013, si jako jeden ze stěžejních cílů vytkla zefektivnit hospodaření státních korporací. Komunistické vedení je nyní tlačí k tomu, aby se spojovaly, a vytvářely tak "národní šampiony" schopné nejenom lépe hospodařit, ale také se prosadit na zahraničních trzích.

Vláda v Pekingu tento týden schválila spojení Shenhua Group, největšího čínského producenta uhlí, a China Guodian, jedné z hlavních elektrárenských společností.

Díky tomuto sňatku vznikne podle propočtů Bloomberg New Energy Finance největší elektrárenská společnost na světě s úhrnným instalovaným výkonem kolem 225 gigawattů a s majetkem, jehož hodnotu čínský finanční časopis Caixin odhaduje na 1,8 bilionu jüanů (v přepočtu zhruba 6,5 bilionu korun).

225 gigawattů

činí celkový instalovaný výkon elektráren budoucí společnosti
China Energy Investment Corp.

Nyní je největší EdF. Francouzský koncern spravuje kapacity o výkonu 137,5 GW.

Jaký bude přínos?

Obě společnosti se mají po megafúzi restrukturalizovat. Shenhua Group, jež se přejmenuje na China Energy Investment Corp., pohltí skupinu Guodian. Jednotlivé části kolosu, například divize uhelných elektráren, budou uvedeny na akciovou burzu v Hongkongu.

"Spojení prospěje oběma společnostem. Shenhua díky němu zlepší strukturu výroby, kterou dosud z 90 procent představují uhelné elektrárny, a bude více využívat obnovitelné zdroje," komentuje pro agenturu Bloomberg Frank Jü, pekingský analytik poradenské firmy Wood Mackenzie.

Její partner China Guodian naproti tomu v posledních letech mohutně investoval do výstavby vodních elektráren. Pro ty uhelné bude za výhodných podmínek využívat uhlí od Shenhua Group.

Ohlášené spojení Shenhua Group a China Guodian experti považují za začátek celé šňůry fúzí v čínské energetice.

Podle Sophie Lu, analytičky Bloomberg New Energy Finance, lze očekávat mimo jiné spojení China Huaeng Group, největšího provozovatele uhelných elektráren, se State Power Investment Corp., která kromě uhelných elektráren vlastní také společnost State
Nuclear Power Technology.

"Stát tlačí na jejich spojení, aby mohl optimalizovat energetické kapacity a také snáze kontrolovat investice," podotýká La-pan Jü z hongkongské analytické firmy Jefferies.

Vládní komise pro kontrolu a správu státního majetku, která fúze připravuje, předpokládá, že se díky nim podaří překonat napětí mezi státními uhelnými společnostmi a provozovateli elektráren.

Zatímco ceny uhlí v Číně určuje především trh, tedy poměr mezi nabídkou a poptávkou, ceny elektřiny reguluje stát. "To často vede k tomu, že zatímco jeden vydělává, druhý ekonomicky strádá," konstatuje Jü. Jak dodává, tento "strukturální konflikt" je pro čínskou energetiku příznačný posledních 20 let.

Má přestat "destruktivní" soutěž

Peking si od fúzí státních kolosů také slibuje, že ustane jejich "vzájemně destruktivní soutěž" o to, kdo postaví více elektráren, které se uvádějí do provozu i v oblastech s nízkou poptávkou po energii.

Ústřední vláda v Pekingu to však nemusí mít s prosazováním obřích fúzí v energetice snadné. "Jaderněenergetická lobby se bude snažit oponovat. Do spojení s uhelnými elektrárnami zatíženými velkými dluhy se jí vůbec nechce," cituje britský list Financial Times nejmenovaného čínského analytika sledujícího jadernou energetiku.

Energetika není jediný sektor čínské ekonomiky, v němž se očekávají fúze mamutích státních podniků. "Na pořad dne přijdou další důležitá odvětví, jako jsou ocelářství, strojírenství či telekomunikace," uvádí v listu Handelsblatt Li Ťin, šéf China Enterprise Research Institutu.

"To není správná cesta. Megafúze omezují konkurenci a v Číně povedou ke vzniku lokálních monopolů," míní Ting Jüan ze šanghajské China Europe Interna­tional Business School.