Klíčovou podmínkou pro domácí stabilitu je podle čínského vedení neustálý ekonomický růst. Jedním z nástrojů, které mají k tomuto politickému cíli vést, je série obchodních a ekonomických koridorů a dohod známá jako Nová hedvábná stezka nebo Pás a cesta. Zatímco evropské země si od tohoto nápadu slibují přístup na nadějný čínský trh a investice, které budou tvořit nová pracovní místa, čínský zájem je v zásadě úplně jiný, jak upozorňuje nová analýza Haagského centra strategických studií.

Pekingu jde o to, aby si v dlouhodobém horizontu zajistil globální vliv a přísun surovin i peněz. Své zájmy bude Čína stále více schopná a ochotná bránit i silou − proto s sebou nese Nová hedvábná stezka zásadní bezpečnostní a strategický rozměr.

Státy střední Evropy, které s Čínou od roku 2012 jednají společně ve skupině 16 + 1, mají zájem o příliv čínských investic. Dosavadní zkušenosti například ze zemí třetího světa nebo ze západní Evropy, kde se čínské firmy snaží nakoupit technologicky vyspělé firmy kvůli jejich know-how, ale ukazují, že čínské investice mohou přinést problémy. Evropská komise má proto v září předložit plán, jak bránit čínskému kapitálu nakupovat evropské firmy s důležitou technologií.

Geoekonomika čínského vlivu ve střední Evropě

Problematické mohou být čínské půjčky, které jsou výhodné především pro čínské firmy dodávající stavby či produkty, ale nikoli pro země, které si půjčky berou. Čína si může prostřednictvím své ekonomické iniciativy zajistit politický a bezpečnostní vliv. Má to jednodušší v situaci, kdy Evropská unie není schopná formulovat a prosazovat silnou a jednotnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a USA se pod vedením Donalda Trumpa ze světa spíše stahují.

Přímé zahraniční investice z Číny nehrají ve střední Evropě zatím tak důležitou roli a většina nákupů místních firem čínskými má dosud rozpačité výsledky. Dřívějším oblíbencem čínských nákupčích bylo Maďarsko, dneska jsou to Polsko a Česko. "Jejich zahraniční politika vůči Číně se zdá být strategičtější a zajišťují si nástroje na prosazení této strategie," napsal maďarský expert Tamás Matura v časopise Visegrad Insight.

Čínské investice v regionu jako by byly rozdělené. V Polsku jdou do energetiky, v Maďarsku do elektronického a chemického průmyslu a v Česku do finančnictví (fotbal a nemovitosti jsou sice viditelné, ale v zásadě jde o drobné).

Čína se samozřejmě nejprve soustřeďuje na své nejbližší okolí v Asii. Experti už si všimli, že svoji armádu začala měnit − místo početné síly pro obranu vlastního teritoria začíná řešit, jak sílu ukázat navenek, jak ji dopravit po světě a zajistit její fungování. Jde jí především o zajištění dovozu surovin z Afriky a Blízkého východu.

Projekce moci říše středu do Evropy je tedy zatím spíš jen přípravou na budoucnost. Střední Evropa − jak ukazuje dosavadní aktivita shrnutá v mapě − má však v čínském nástupu do Evropy velmi důležité místo.