Už to nebude dlouho trvat a s elektrickými auty budeme jezdit stejně jako s těmi se spalovacími motory. Alespoň tak to vidí odborníci na elektrickou mobilitu. Potvrzují to i automobilky, které začínají hrdě oznamovat své plány na výrobu elektrických aut v příštích několika letech. Všechny mají jedno společné. Konečně použitelný dojezd, který vystoupí až na 500 kilometrů, tedy na dvojnásobek dnešního průměrného auta do zásuvky.

Aktuálně se na českém trhu prodává deset elektrických aut. Kromě Tesly, která za své vozy Model X a Model S požaduje cenu srovnatelnou s luxusními sportovními automobily nebo limuzínami, se jejich cena pohybuje v rámci běžných spotřebních vozů. Víc než milion korun stojí kromě Tesly už jen jeden model − Mercedes-Benz B 250 e. Letos se už ale v prodeji objeví i Tesla Model 3, která by měla svou cenou mířit také pod milion korun. Nabídne dojezd 354 kilometrů na jedno nabití (platí pro základní model), čímž by měla překonat všechny nyní prodávané elektromobily. Dlouho by jí to ale podle všeho nemělo vydržet.

"Aktuálně automobilky na trh připravují auta, která budou mít dojezd 300 až 500 kilometrů a přitom by se mohla prodávat za cenu dobře vybavené Škody Octavia. Trhem s elektromobily by tak kromě Tesly mohly hýbat třeba Volkswagen nebo Nissan," říká předseda Asociace elektromobilového průmyslu (ASEP) Jaromír Marušinec.

Postupně, nebo skokově?

Přitom prodloužení dojezdu, které je pro majitele elektrických aut klíčové, není zásluhou změny technologie baterií. Automobilky stále budou používat povětšinou Li-Ion články. "Vývoj baterií samozřejmě probíhá, ale nikoliv skokově. Automobilky jednoduše chtějí zákazníkům dávkovat pokrok postupně. Výjimkou byla jen Tesla, jejíž auta už takový dojezd mají. Ostatním automobilkám už tedy nezbývá nic jiného než do toho jít také," dodává Marušinec.

Majitelé elektromobilů si ovšem umí poradit i s vozy, které tak dlouhý dojezd zatím nenabízejí. "Náš model Kia Soul EV je městský crossover. Na jedno nabití ujede až 212 kilometrů, což je pro jeho majitele dostačující. Auto je totiž možné nabíjet z běžné zásuvky ve vlastní garáži i využívat rychlých dobíječek. Aktuálně je už infrastruktura v Česku na dobré úrovni, takže s tím není problém," říká Martin Kulhánek, vedoucí technické sekce Kia Motor Czech.

DOJEZD ELEKTROMOBILŮ NA JEDNO NABITÍ BATERIÍ

S tím ostatně souhlasí i předseda ASEP. "Na jednu benzinovou stanici připadá v Česku asi tisíc aut, v Německou dokonce tři tisíce. Přitom na jednu nabíječku to je jen deset elektromobilů. Infrastruktura je tedy dostatečná. Navíc auta se spalovacím motorem vždy musí k benzince, palivo jim neproudí doma v garáži ze zdi ani ho nezachytávají na střeše, tak jako majitelé elektromobilů. Dnes se už běžně dá cestovat po celé republice, a to ještě před pár lety byla cesta Praha−Brno v elektromobilu prakticky nereálná."

Kolik času strávíme u zásuvky?

Kromě dojezdu se u elektrických aut často řeší i doba nabíjení. Aktuální stanice zvládají výkon maximálně 50 kW, nabíječky Supercharger od Tesly jsou stavěné na 130 kW, ale americká automobilka bude rychlost nabíjení postupně zvyšovat na 150 a nakonec až na 300 kW. To by mělo dobu nabíjení baterií zkrátit na pouhých několik minut.

"Pro představu, výkon nabíjení okolo 100 kW už stačí na to, aby mohl jet člověk se svým autem skoro bez omezení. Například já jsem jel se svým elektromobilem přednedávnem do Splitu a pak přes Benátky zpět. Vždy jsem tři hodiny jel a 15 minut nabíjel, takže jsem vlastně dodržoval bezpečnostní přestávky," popisuje Marušinec.

Spolu s rozšířením nabídky elektromobilů (například Škoda by chtěla mít do roku 2025 ve svém portfoliu hned pět elektrických modelů) se někteří obávají také zatížení sítě. Podle ASEP ale naopak více elektromobilů síti prospěje, protože kromě nabíjení budou nová auta schopná energii také ukládat s tím, že ji lze využít později (dnes to umí například Nissan Leaf). Pomohou tak s vykrýváním výkyvů sítě.

Pomohou použité baterie

"V roce 2030 by mělo v Česku jezdit zhruba milion elektromobilů. Pokud vezmeme průměrnou spotřebu 20 kWh na 100 ujetých kilometrů a průměrný nájezd 20 tisíc kilometrů ročně, zatíží tyto vozy síť zhruba čtyřmi terawatthodinami, což je okolo pěti procent naší produkce. Navíc se ročně vyveze asi 14 terawatthodin, takže by se případně vyvezlo jen 10," vypočítává Marušinec.

Na ukládání energie už velké energetické společnosti myslí dnes. Vznikají totiž dobíjecí stanice, které elektřinu ukládají do baterií, což je pro ně levnější a efektivnější, než kdyby musely ke stanici budovat výkonnější přípojku. Stanice s bateriemi pak také tolik nezatěžují sítě. I proto je v plánu výkup použitých baterií ze starých elektromobilů, které se dají využít právě jako zásoba energie pro nabíjecí stanici.

Vše je tedy připraveno. Doba elektromobilní už nějaký čas klepe na dveře, s dlouhým dojezdem a rychlým nabíjením by už mohla vstoupit.