Začátek je v řadě dalších kauz "jako přes kopírák". Na obchodníka s pohonnými hmotami si finanční správa došlápla přes zajišťovací příkazy. Obstavila mu majetek a během pár hodin ho zlikvidovala. Soud nyní postup daňové správy označil za nezákonný a zajišťovací příkazy zrušil.

Opavská firma FAU s více než dvacetiletou historií ale není jen dalším z případů, kdy distributoři pohonných hmot nepřežili zásah berní správy.

Firma FAU, která loni skončila v konkurzu, vlastnila sklad pohonných hmot v areálu přerovské Prechezy z holdingu Agrofert. Chemička měla o sklad, v němž se také přimíchávala biopaliva do nafty a benzinu, údajně zájem.

"Jednatel FAU pan Csabi mi sdělil, že byl v minulosti ze strany Prechezy kontaktován ohledně prodeje areálu. Firma ho ale nechtěla prodat," říká její právní zástupce Alfréd Šrámek. 

"Nikdy jsme o FAU zájem neměli a nemáme a s nikým jsme o tom nejednali. Agrofert s touto firmou nemá nic společného," reagoval tiskový mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka.

"Firma FAU má v areálu přerovské společnosti Precheza z koncernu Agrofert pouze svůj vlastní autonomní pozemek a vlastní provoz. Jde o historicky dané pozemkové uspořádání, které vzniklo v roce 1993, tedy dávno před majetkovým vstupem Agrofertu do chemičky Precheza v roce 1997. Neexistuje žádné majetkové, personální ani obchodní propojení. Naprosto odmítáme zatahování Agrofertu či Prechezy do záležitostí společnosti FAU. Nezlobte se, takové úvahy jsou zcela mylné," dodal Hanzelka.

Dva měsíce poté, co se tehdejší majitel Agrofertu Andrej Babiš stal ministrem financí, nastoupila na firmu FAU celní správa. Doměřila jí spotřební daň za minerální oleje, které obchodník dovezl z Rakouska a prodal jihlavskému Agropodniku. FAU se proti krokům celníků bránila žalobou.

1 mld.

korun jsou pohledávky za zkrachovalou firmou FAU,
které do insolvence přihlásil stát.

Teprve nedávno jí dal Krajský soud v Ostravě za pravdu.

Potvrdil, že obchodník neuváděl zboží do volného oběhu, tudíž spotřební daň nemusel platit. Vše navíc proběhlo pod přímým dohledem celníků.

Výklad, kterým se daňové orgány snažily obhájit vymáhání spotřební daně, označil ostravský soud za absurdní.

V dalším sporu tentýž soud tvrdě napadl finanční správu za nezákonné zajišťovací příkazy. Úředníci jimi po FAU vymáhali daň z přidané hodnoty za jeden obchod hned dvakrát. Poprvé po ní chtěli jako po ručiteli 200 milionů korun, které neodvedla zkrachovalá společnost Verami. Ve stejný den si berní správa řekla dalšími příkazy o 218 milionů.

Nabyla totiž dojmu, že firma FAU, kterou podezřívala ze zapojení do řetězce zasaženého podvodem na DPH, daň nezaplatí. Následovala okamžitá exekuce a firma skončila v konkurzu.

Trest místo metálu

Opavská společnost FAU garantovala odvoz české nafty pro Správu státních hmotných rezerv z německého Kraillingu.

"Německá strana si nás předtím prověřila a dostali jsme rating A1," připomíná čtvrtinový majitel a bývalý jednatel firmy Vojtěch Csabi.

Jak ale trpce poznamenává, místo metálu za to, že pomohli státu vrátit naftu, byli po zásluze potrestáni.

"Budeme po státu žádat náhradu škody. Zrušili bonitní firmu, která byla na trhu 23 let. Nikdy neměla žádný problém. Za posledních deset let odvedla státu 17,8 miliardy korun," vyčíslil podnikatel.

Insolvenční správce nyní hledá prostřednictvím dražební společnosti Naxos nájemce skladu pohonných hmot zkrachovalého distributora.

Veřejná soutěž ještě není uzavřena. Výsledek by měl být podle Naxosu známý v horizontu týdnů.

Nájemce ale musí počítat s tím, že sklad bude v rámci insolvenčního řízení na prodej.

Krajský soud v Ostravě konstatoval, že je vyloučené, aby tentýž subjekt platil DPH z téhož obchodu dvakrát.

"A to i tehdy, pokud se podílí na daňovém podvodu," uvádí se v rozsudku. Podle soudu si daňová správa protiřečí, když na jednu stranu vyzývá FAU k úhradě daně, čímž obchod posvěcuje, a na stranu druhou tvrdí, že firma byla účastníkem podvodu. Proti rozhodnutí správa podala kasační stížnost.

Státu se ale zajištěné prostředky vracet nechtělo. Odvolací finanční ředitelství, které je v roli žalovaného, požádalo Nejvyšší správní soud o odkladný účinek.

Argumentovalo tím, že uvolnění peněz zadržených soukromé firmě má "závažný dopad do sféry veřejného zájmu spočívající ve výběru daní". Nejvyšší správní soud takový důvod neuznal.

"Jsou podané žaloby, ale firma je už stejně na kolenou.

Insolvenční správce rozprodává majetek a ani se nemůže chovat jinak," chápe právní zástupce FAU.

Do insolvence je podle něj přihlášeno 1,1 miliardy korun. "Z toho jen asi sto milionů jsou pohledávky soukromých věřitelů. Nemyslím, že tento postup je pro stát efektivní," poznamenává advokát.

"Souvislosti naznačené v článku odmítáme jako zcela absurdní," reagovala v pátek Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení Finanční správy.

"Finanční správa veškeré důkazy a argumenty sdělila Nejvyššímu správnímu soudu, který se tímto případem zabývá a dosud nerozhodl. Aby se Finanční správa mohla vyjádřit k podrobnostem daného případu, je nutné, aby jí daňový subjekt zbavil mlčenlivosti,"
dodala.

Související