Když se řekne Holandsko, asi vás napadne větrný mlýn, sýr nebo člověk na bicyklu. Někdo si zas vzpomene na legálně zakoupenou marihuanu, jiný na cibulku tulipánu. Co vás ale nenapadne? Například víno. Jenže to je chyba!

Holandská vína o sobě dávají v posledních letech v evropských vinotékách čím dál víc vědět. Neohromí kvantitou, vždyť celá roční produkce je něco přes milion lahví. Tedy asi jako jedno větší moravské vinařství. Ale mají solidní kvalitu a zajímavý příběh. A to se počítá.

Tradice překvapivě sahá až do éry Římanů. První doložená zmínka o vinicích v okolí Maastrichtu je z roku 968. Takže když jsme začali plánovat víkendovou cestu právě do tohoto města, byl jeden z cílů jasný: První večer strávit s manželem v pivnici, kde jsou oblíbená zejména výrazná piva z nedaleké Belgie, a hned ten druhý uspořádat expedici do vinařství. Konkrétně do Apostelhoeve, asi nejznámějšího v Maastrichtu a okolí.

Je pár kilometrů od centra, ale vy si v mírně zvlněné krajině najednou připadáte jako v jiném světě. Rodinné vinařství vzniklo v roce 1970, předtím se tu pěstovalo ovoce. Nabízejí čtyři jednodruhová vína, jedno cuvée, jedno barikované víno, ležící na sudech šest měsíců, a dvě "šumivky". Vše bílé odrůdy.

Mě po krátké degustaci zaujalo Pinot gris v nebarikované verzi. Má slámovou barvu s bledými odlesky. Aroma je překvapivě exotické, s náznaky ananasu, bílých letních jablek a liči. Chuť je jemná a slabounce minerální, dochuť krátká a příjemná.

Celkový verdikt řadí Pinot gris 2015 Apostelhoeve do škatulky "příjemné víno". Povzbuzuje k dlouhému, lenošivému popíjení, třeba na zahrádce některé z místních restaurací. Nedoporučuji k maastrichtskému hovězímu s těžkou omáčkou, ale například k malým mušlím z Normandie je vynikající. Nejlépe je umí připravit v restauraci 'T Wycker Cabinet. Už jsem jim doporučila, ať lokální pinot rozhodně zařadí na svůj vinný lístek.