Dvaadvacetiletého Younese Abouyaaqouba, který řídil vražednou dodávku v Barceloně, popisují sousedé jako "plachého a rezervovaného mladíka". Neměl džihádistickou minulost a nijak nevybočoval.

Ani další členové teroristické buňky z Katalánska nevzbudili žádné podezření. Několik měsíců se přitom pravidelně scházeli a připravovali velký teroristický atentát. Plánovali, že zaútočí na chrám Sagrada Família a zanechají za sebou stovky obětí.

Španělské policii, která byla dosud v boji proti džihádistům úspěšná, se nepodařilo jejich úmysly zachytit. Podle expertů proto do budoucna musí přehodnotit strategii boje proti terorismu.

V roce 2004 Španělsko prožilo nejkrvavější teroristický útok ve svých dějinách. Skupina atentátníků nastražila bomby do příměstských vlaků směřujících do Madridu. Atentát si vyžádal 192 obětí.

Španělská policie ještě před samotným útokem sledovala několik pozdějších pachatelů, přesto proti nim nezakročila. Čekala, zda se jí podaří získat pevné důkazy o plánech islamistů.

Z toho se Španělé poučili. "Změnilo to pravidla. Úřady se rozhodly, že něco podobného se už nesmí nikdy opakovat," uvedl pro list Financial Times expert na džihádismus Manuel Torres ze sevillské Universidad Pablo de Olavide.

Španělsko po úderech v Madridu přijalo přísnější teroristické zákony, než má Velká Británie, Francie nebo Německo. Ty umožňují, aby se bezpečnostní složky plně soustředily na prevenci. Policie díky nim zasahuje dlouho předtím, než džihádisté vůbec začnou nějaký útok plánovat. To v praxi znamená, že islamisté jsou ve Španělsku souzeni za málo významné trestné činy, jako je třeba sdílení džihádistické propagandy na internetu.

"Pro španělské úřady je lepší, když budou džihádisté odsouzeni na relativně krátkou dobu, než aby běhali po ulicích," dodal Torres.

I to je podle odborníků jedním z důvodů, proč ze Španělska odešlo na území ovládané Islámským státem relativně málo lidí − jen zhruba 200. Například z Francie to bylo až desetkrát více.

Tato strategie fungovala třináct let, kdy Španělé jen zdálky sledovali další útoky, které se odehrály v Paříži, Bruselu, Nice nebo Manchesteru. Jenže dění z minulého týdne vše změnilo.

Profil útočníků z Barcelony se naprosto vymyká dosavadní praxi. Španělská policie se vždy soustřeďovala na lidi, kteří už měli záznam v trestním rejstříku a nezapadali do společnosti.

Jenže to není případ členů z teroristické buňky z Katalánska. Všichni byli relativně dobře integrovaní do tamní společnosti, mluvili katalánsky a většina z nich patřila mezi průměrné žáky.

"Nyní víme, že radikalizovat se může každý," konstatoval pro list El País Manuel Gazapo, ředitel Národní bezpečnostní agentury.

"Dříve jsme se soustřeďovali na muže nad 25 let a bez vzdělání, nyní se záběr musí rozšířit i na děti a také na dobře integrované mladé lidi."

Policie podle něj musí posílit dohled nad mešitami a imámy. Právě imám Abdelbaki Es Satty z Ripollu, odkud útočníci pocházeli, radikalizoval skupinu mladých a vytvořil z nich teroristickou buňku.

Policii uniklo, že byl trestán za pašování drog a podnikl řadu podezřelých cest po Maroku a Belgii, kde mohl navázat vztahy s dalšími džihádisty.