První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Předpokládané druhé kolo, v němž si lidé definitivně vyberou budoucí hlavu státu, tak bude 26. a 27. ledna. Termín voleb, v nichž se o znovuzvolení uchází Miloš Zeman, stanovil ve středu předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Zájemci o prezidentský úřad se budou muset oficiálně přihlásit do 7. listopadu. Patřit mezi ně budou bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50 000 podpisy nutnými pro občanskou nominaci.

Štěch řekl, že rozhodnutí o termínu konání voleb učinil dříve než před pěti lety. Zdůvodnil to tím, že je již mnoho kandidátů na prezidenta známo a že se dá říct, že kampaň již běží. Jako další důvod označil existenci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, který může po vyhlášení začít kontrolovat příjmy a výdaje kandidátů na kampaň.

Předseda Senátu chtěl termín vyhlášení prezidentských voleb co nejvíce předsunout před podzimními sněmovními volbami a výrazně oddělit oba typy voleb. "Prezidentská volba je přece jenom výrazně o něčem jiném, než jsou volby do Poslanecké sněmovny," uvedl. Štěch musí volby vyhlásit nejpozději 90 dní před jejich konáním, učinil tak tedy se zhruba sedmitýdenním předstihem.

Štěch při výběru termínu voleb zohlednil názor ministerstva vnitra, které je organizátorem voleb. "Vybral jsem termín tak, aby první ani případné druhé kolo nekolidovalo se školními prázdninami," řekl novinářům. Pokud by první kolo bylo až ve druhém možném termínu, tedy 19. a 20. ledna, případné druhé kolo by se konalo počátkem února a spadalo by tak do období mezi pololetními a prvním turnusem jarních prázdnin.

Předseda Senátu rovněž poukázal na to, že v případě zvoleného termínu se okrskové volební komise budou moci sejít poprvé už před Vánocemi, nikoli v období mezi vánočními svátky a Novým rokem.

Kandidáta na prezidenta může navrhnout deset senátorů nebo 20 poslanců.

Senátorskou nominaci mají podle svých vyjádření zajištěnu místopředseda horní komory Jaroslav Kubera (ODS) a bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl.

Rozhodnutí ucházet se o prezidentský úřad ohlásili také například bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za ODA, šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek za Realisty, lékař Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek a politik Miroslav Sládek. Kandidovat chtějí také exposlanec a místopředseda strany Republika Otto Chaloupka nebo hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Jedinou uchazečkou zatím je herečka Jana Yngland Hrušková.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve středu novinářům řekl, že sociální demokracie zatím kandidáta na prezidenta nemá. "Nevím o tom, že by někdo v sociální demokracii měl zájem kandidovat, nebo že by někdo měl zájem o podporu ze strany sociální demokracie," řekl před odletem na jednání v Salcburku. Nevyloučil možnost, že ČSSD nakonec svého kandidáta vůbec nevyšle.

Až bude Štěchovo rozhodnutí o termínu voleb vydáno ve Sbírce zákonů, odstartuje tím oficiální volební kampaň, v níž každý z kandidátů bude moci utratit nejvýše 40 milionů korun.

Dalších deset milionů korun budou moci do kampaně investovat dva finalisté, kteří by postoupili z prvního kola, pokud v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu.

Do pěti dnů po vyhlášení termínu si budou muset kandidáti zřídit transparentní účet pro financování volební kampaně.