Teroristické útoky v Katalánsku a Finsku zabraly velkou část víkendového mediálního pokrytí. Ale jen pozorný čtenář agentur zaregistroval, že podobný útok jako ve finském Turku se v sobotu stal i v západosibiřském Surgutu.

Divák ruské televize se o něm nejspíše nedozvěděl vůbec.

Podle dostupných informací se osmnáctiletý člen ochranky v supermarketu Artur Gadžijev toho dne vydal do obchodního střediska Severnyj, ozbrojený nožem, sekerou a lahví se zápalnou směsí. Když prodavači a zákazníci utíkali před požárem, natáhl na sebe černou kuklu a imitaci výbušného pásu a vyrazil do útoku.

Sekerou napadl starší ženu, která si vybírala peníze z bankomatu. Zbraň nechal na místě a běžel dál. Přeběhl ulici a před kinem Aurora bodl mladého muže. Nůž zůstal vězet v těle oběti. Útočník pokračoval v běhu a o sto metrů dál vpadl do zelinářství a ukradl konsternované prodavačce její kuchyňský nůž.

Takto vybaven běhal ještě asi deset minut po ulicích Surgutu, útočil na kolemjdoucí, než Gadžijeva konečně dohonil policista a zastřelil ho.

Výsledkem bylo sedm raněných, z toho jeden muž těžce a lékaři stále nemohou zaručit, zda přežije. O pár hodin později se k útoku přihlásil Islámský stát, a dokonce i publikoval video, na němž mladík v černé kukle přísahá věrnost šéfovi této islamistické organizace Abú Bakrovi al-Bagdádímu. Na zdi za ním visí vlajka IS a vedle něj leží sekera.

Po městě se okamžitě začaly šířit zprávy o tom, že útočníků bylo více a ostatní unikli. Nebo že teroristé otrávili vodovod. Prostě podobné poplašné zprávy, jak už to v takových případech bývá. Starosta Surgutu Vadim Šuvalov vyzval občany, aby nedělali předčasné závěry, a novináře, aby se chovali zodpovědně.

Přinejmenším novináři z federálních televizních kanálů ho poslechli stoprocentně. Diváci kanálu Rossija 1 se například o útoku dozvěděli jen z krátkých zpráv ve dvě odpoledne. Příspěvek trval šestnáct vteřin.

Do večerních zpráv se Surgut, na rozdíl od útoku ve Finsku, nedostal vůbec. Nejvíce prostoru mu udělila stanice Pervyj kanal, jež odvysílala tři minutové příspěvky v odpoledních zprávách. Na rozdíl od čtvrthodinového zpravodajství z Barcelony, včetně živých vstupů, se sibiřské město do večerních zpráv vůbec nepropracovalo.

"Vypadá to, že zafungoval instinkt sovětské televize, kde se živelní katastrofy nebo konflikty odehrávaly výhradně v zahraničí, zatímco doma se o tom mlčelo," myslí si politolog Michail Vinogradov.

Dalším možným důvodem je, že Kreml se snaží ukazovat Západ jako slabý a nezvládající současné výzvy.

Příklad toho, že ani Rusko nenalezlo recept proti osamělým radikálům, se mu příliš nehodí.