Francouzský prezident Emmanuel Macron vyráží na třídenní cestu do střední a východní Evropy. Pokusí se na ní ukázat, že Francie nespoléhá pouze na úzkou spolupráci s Německem, ale hledá v rámci Evropské unie i další spojence. S jejich podporou by Macron mohl splnit jeden ze slibů, který dal svým francouzským voličům. A zároveň na oplátku může pomoct zlepšit image Česka, které v Bruselu platí za chronického odpírače migračních kvót.

"Prezidentská cesta usiluje o zlepšení vztahů se zeměmi střední a východní Evropy, které byly v nedávné minulosti opomíjeny a zanedbávány," poznamenal k tomu francouzský deník Le Figaro.

Macron se v úterý v Salcburku setká s rakouským kancléřem Christianem Kernem, českým premiérem Bohuslavem Sobotkou a slovenským předsedou vlády Robertem Ficem. Poté ho ještě čeká návštěva Rumunska a Bulharska.

Francouzská média si všímají, že Macron naopak nejede do Polska ani Maďarska a nesejde se ani s žádným z jejich lídrů. Ty již dříve kritizoval kvůli nerespektování evropských hodnot.

K Viktoru Orbánovi a Jaroslawu Kaczyńskému také směřovala jeho nedávná slova, že "Evropa není supermarket".

Francouzský prezident chce jednání soustředit kolem reformy unijní směrnice z roku 1996, která upravuje pravidla pro takzvané vyslané pracovníky. Ta stanoví, že firma z kteréhokoliv členského státu může vyslat své zaměstnance pracovat do jiné členské země, například do Francie, a to dočasně na dva roky. Jenže sociální a zdravotní pojištění se platí tam, kde podnik sídlí, tedy často v nových členských zemích, kde je ovšem tato částka výrazně nižší.

To Francouzi považují za sociální dumping.

Téma sociálního dumpingu se stalo jedním z klíčových během francouzské prezidentské kampaně, kde proti němu ostře brojila i kandidátka eurospektické Národní fronty Marine Le Penová. Sám Macron už tehdy prohlásil, že takový sociální dumping není "fér". Slíbil, že pokud vyhraje volby, tak se v rámci Evropské unie zasadí o to, aby se vysílání pracovníků ztížilo. Hodlá také zkrátit dobu, po kterou mohou vyslaní zaměstnanci pracovat v zahraničí ze dvou na jeden rok. Podporu pro svůj návrh bude hledat právě během své nynější cesty.

Otázku zpřísnění podmínek pro práci vyslaných pracovníků na Západě mohou Česko i další "chudší" členské země EU diplomaticky využít ve svůj prospěch. A to v boji proti dlouho kritizovaným uprchlickým kvótám.

"Země střední a východní Evropy mohou tohoto tématu použít, aby získaly ústupky ve velmi citlivé otázce povinných migračních kvót," uvedl deník Le Figaro.

Podobně hovoří i diplomat blízký jednání mezi Macronem a Sobotkou. "Vyslaní pracovníci jsou pro nás určitou nadějí. Pokud ukážeme velkorysost v této otázce, tak nám bude oplacena tím, že se změní migrační politika," řekl.

Pro Čechy přitom toto téma hraje spíše druhořadou roli. Česko je jedinou novou členskou zemí unie, která podle údajů z roku 2014 více vyslaných pracovníků přijala − 17 200 − než vyslala do ciziny − 10 400.

Premiér Sobotka hodlá jednání s francouzským prezidentem o vyslaných pracovnících spojit i s tématem platů v Evropě. "Budeme moct mluvit o tom, co udělat pro sbližování životní úrovně mezi Západem a Východem," řekl nedávno Sobotka. Macrona i rakouského kancléře Kerna chce vyzvat, aby zatlačili na firmy svých zemí k rychlejšímu zvyšování mezd v Česku v příštích letech.

Český premiér se domnívá, že bez vyššího tlaku na vedení nadnárodních podniků se nepovede smazat rozdíly v životní úrovni ve starých a nových členských státech, tedy například právě v Česku a Macronově Francii.

Související