Pracovat se musí vyplatit, vysvětlil premiér Bohuslav Sobotka zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun. Vláda zvyšuje tuto částku počtvrté, podnikatelům se to zdá likvidační a vidí v tom předvolební tah. Jediné, s čím lze s podnikateli souhlasit, je, že zvyšování minimální mzdy by mělo mít nějaký řád. Pokud by jej ale skutečně mělo, řekněme, že by se zvyšovala každý rok o pět set korun, byla by na 13 tisících korunách. V letech 2007−2013 (do srpna) totiž minimální mzda stagnovala na osmi tisících korunách. Podnikatelé, politici i zaměstnanci to brali jako daň za krizi.

Nutno dodat, že v roce 2012 tuto mzdu pobíralo zhruba 90 tisíc Čechů. V roce 2016, kdy se minimální mzda zvedla na 9900 korun, ji podle dostupných údajů dostávalo kolem 132 tisíc zaměstnanců. Po zvýšení na 12 200 korun se podle odhadů, kolik navýšení bude stát zaměstnavatele z podnikatelské i veřejné správy, zdá, že ji na výplatní pásce najde kolem 197 tisíc lidí. Z toho lze odvodit, že argument, že s růstem minimální mzdy rostou automaticky o stejnou částku všechny mzdy v ekonomice, a tudíž stejným tempem i náklady zaměstnavatelů, není tak úplně pravdivý. Spíš se zvyšuje počet lidí, kteří jsou na "oficiální" nule, namísto aby měli o pár stovek víc. Takzvaná zaručená mzda, tedy "vyšší minimum" odstupňované podle složitosti práce, není zřejmě dostupná pro každého.