Na konci července schválila vláda první ucelenou koncepci boje proti suchu. Profesor Miroslav Trnka z brněnského Ústavu výzkumu globální změny byl jedním z přispěvatelů do dokumentu, přesto k němu má několik podstatných výhrad. Obsahuje podle něho rozpory, nezdůrazňuje vliv změny klimatu, zapomíná na úbytek přírody a zemědělské půdy a chybí v něm konkrétnější návrhy, jak z blížícího se průšvihu ven.

"Zemědělci nepěstují kukuřici a řepku proto, aby drancovali krajinu, ale protože je prodají. A tady se například nabízí možnost využití bioplynových stanic, pokud by dokázaly využít biomasu nejen z kukuřice, jejíž pěstování půdu ničí, ale i z vojtěšky nebo jetelovin, které jí naopak prospívají," říká.