Po podzimních volbách se několik politických think-tanků oficiálně stane stranickými. Novela o sdružování stran jim nově zajistí miliony ze státního rozpočtu.

Think-tanky, které pořádají zejména veřejné diskuse s odborníky na politická témata, často jakýkoliv vliv stran na svou činnost odmítají s tím, že s politickou stranou sdílí jen ideologické hodnoty. Aktivní straníci jsou přitom členy správních rad institutů.

Po volbách se každopádně spojení formálně stvrdí. Díky novele zákona o sdružování ve stranách si mohou partaje zřídit vlastní vzdělávací politický institut.

"Smyslem úpravy politických institutů je finanční podpora státu institucím, které svou činností posilují demokratický politický systém," vysvětlila mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová, proč byly instituty do novely zákona přidány.

Zákon jasně omezuje činnost institutů, brání využít příspěvek na podporu strany v kampani a zakazuje jejich působení jako školy. "Zabrání se tak riziku zásahu do politické neutrality školního a akademického vzdělávání," doplnila Pěknicová.

Činnost institutů bude kontrolovat nově vzniklý Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

10 procent

Na politický institut dostanou strany částku navíc.

Ta je vypočítaná z příspěvku, který dostávají na vlastní činnost.

Na jeho fungování dostanou ze státního rozpočtu navíc desetinu vypočítanou z příspěvku, který každoročně obdrží na svou vlastní činnost.

Podmínkou je, že musí být využit výhradně na vzdělávací činnost, výzkumy a publikování textů.

Nejde přitom o málo peněz. Výše příspěvku se odvíjí od volebního výsledku stran, a to nejen při sněmovních volbách, ale i senátních a krajských.

Například ČSSD letos od státu dostala téměř 130 milionů, ANO 69 a ODS 60 milionů. Institut spadající pod ČSSD by tak hypoteticky mohl dostat až 13 milionů. Dosud si think-tanky musely ročně vystačit s mnohem skromnějšími částkami především ze sponzorských darů a grantů nadací.

Příspěvek na institut přitom dostane jen strana, jejíž poslanci se dostali do sněmovny alespoň ve dvou ze tří po sobě jdoucích volebních obdobích. Nové strany tak přijdou zkrátka.

"Znevýhodní to jakékoliv nové strany, které se do sněmovny probojují. Nůžky mezi sněmovními a ostatními stranami se poté rozevřou ještě více," domnívá se expert na
politický marketing Karel Komínek.

Své think-tanky mají téměř všechny sněmovní strany. Většina z nich pořádá konference a veřejné besedy s poslanci a odborníky. Jiné jen píšou články.

Pouze část z nich ale přiznala, že oficiálně přejde pod křídla strany. "Letos po podzimních volbách se staneme politickým institutem," řekl ředitel Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Jan Šmídek.

Stejná situace nastane u think-tanku TOPAZ (TOP 09) a nejspíše i u Masarykovy demokratické akademie (ČSSD).

Občanská demokratická strana se k otázce na přijetí institutu nevyjádřila. Vedoucí Pravého břehu i spolku CEVRO, které se stranou spolupracují, však odmítli, že by o plánovaném zaštítění stranou něco věděli.

"Možnost propojení s ODS nevidím jako reálnou. Nezaznamenal jsem, že by tímto směrem někdo uvažoval," vysvětlil šéfeditor Pravého břehu Petr Dvořák.

V hnutí ANO není ještě jasno. "V současné době jednáme a diskutujeme o tom, jak bude naše spolupráce do budoucna probíhat," řekla výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Prát.

Komunistická strana dlouhodobě vede Ústřední institut politického vzdělávání KSČM, který sympatizantům poskytne roční nadstavbu v oblasti marxistické teorie a politické praxe. Na otázku, zda se škola stane institutem, ale komunisté neodpověděli.

Politické instituty dosud neměly povinnost své finanční toky zveřejňovat. Pokud se stanou stranickými, musí své účetnictví vést transparentně.

Související