Až příští pátek začne festival Ostravské dny nové hudby, podeváté promění moravskoslezskou metropoli v město současné hudby. A to v pravém slova smyslu: hudby nejen napsané v dnešní době, ale také současně uvažující, která nebere ohled na posluchače a často ho staví před překážky, místo aby ho navečer ukolébala. Po běžném koncertu Ostravských dnů se dostavuje pocit srovnatelný s výšlapem na vrchol hory: dá sice zabrat, ale ten rozhled!

Pro veřejnost se festival rozběhne příští pátek, avšak pro takzvané rezidenty už začal. Do Ostravy se před začátkem hlavního programu vždy sjíždí desítky skladatelů ze světa a účastní se zde kurzů. Sbírají zkušenosti, konfrontují svá východiska s renomovanějšími kolegy. Na koncertech pro veřejnost se pak díla osvědčených autorů míchají právě s kompozicemi těch teprve začínajících.

Je to podstatný rozdíl: zatímco na jiné české festivaly přijíždějí hudebníci či orchestry obvykle už s nazkoušeným programem, v Ostravě většina programů vzniká na místě.

Letošní ročník bude v několika ohledech výjimečný: festival po letech přerušil spolupráci s Janáčkovou filharmonií, která ve městě působí, a místo toho si zakládá vlastní orchestr.

Včera se v Ostravě poprvé sešlo 85 hudebníků z 18 zemí světa, kteří se během následujících dvou týdnů musí sžít a nazkoušet náročné programy často zcela nové či jen zřídka uváděné hudby. Z dvaadvaceti festivalových koncertů nový orchestr odehraje tři, debutovat má příští neděli.

Asi nejvíc pozornosti se upíná ke koncertu chystanému na středu 30. srpna. Jmenuje se Radikální minulost a složen bude z mimořádných děl 20. století, jejichž hudební obsah i étos jsou východiskem všeho, co se na Ostravských dnech děje.

Světovou i českou avantgardu zastupují díla skladatelů Charlese Ivese, Richarda Strausse, Johna Cage, Jana Rychlíka, Mortona Feldmana, Rudolfa Komorouse či Philipa Glasse a ovšem také ředitele a duše Ostravských dnů, dirigenta a skladatele Petra Kotíka.

Nový orchestr bude po skončení festivalu rozpuštěn. Ani pořadatelé zatím nevědí, zda ho pro příští ročník obnoví: nejdříve se musí osvědčit.

Další zásadní změnou je, že festival po letech opouští ostravský Dům kultury. Působit má v takzvaném multifunkčním prostoru Trojhalí Karolina. Ten připomíná průmyslovou minulost místa, kde stával Důl Karolina, koksovna a elektrická ústředna.

Právě její zrekonstruovaná budova před dvěma lety na Ostravských dnech zažila famózní koncert pro tři orchestry, vystavěný kolem extrémního opusu Gruppen skladatele Karlheinze Stockhausena. Vloni jeho reprízu mohlo slyšet také publikum pražského Fora Karlín.

V zatěžkávací ostravské zkoušce tehdy prostor obstál. Příští neděli se právě zde uskuteční debutové vystoupení Ostrava New Orchestra.

Dále Ostravské dny ze všech tuzemských institucí nejpružněji zareagovaly na úspěch Miroslava Srnky, jehož operu Jižní pól vloni ve špičkové produkci a s celosvětovým ohlasem uvedla Bavorská státní opera v Mnichově. Letos bude Srnkova dřívější opera Make No Noise jedním z vrcholů Ostravských dnů. Přehlídka tak jako vůbec první v Česku uvede Srnkovo jevištní dílo − na programu je v pátek 1. září.

Mezi hosty festivalu pozornost vzbuzuje vynikající skladatel a pokračovatel italské vokální tradice Salvatore Sciarrino, jehož hudbu dlouhodobě a ve špičkové kvalitě provádí tuzemský ansámbl Ostravská banda. Sciarrinovu operu zvanou Ti vedo, ti sento, mi perdo letos v listopadu uvede milánská La Scala a poté berlínská Staatsoper Unter den Linden. A kromě toho na moravskoslezský festival dorazí třeba jedna z klíčových postav historie avantgardního jazzu, skladatel a saxofonista Roscoe Mitchell.

Ostrava tak bude na dva týdny hudebně o krok napřed.

Související