Přestože do Itálie připlulo v poslední době přes Středozemní moře mnohem méně migrantů než v předchozích měsících, sousední země se dál bojí, že se běženci z Apeninského poloostrova přesunou k nim.

Rakousko proto na hranici s Itálií posílá vojáky, Italové proti tomu protestují.

Rakušané zatím na hranici odveleli 70 vojáků, kteří budou pomáhat například při kontrolách nákladních vlaků. Podle Vídně se v poslední době výrazně zvýšil počet běženců, kteří se skrývají ve vlacích a snaží se tímto způsobem přejet italsko-rakouskou hranici.

"Musíme reagovat na nové metody pašování lidí do naší země," prohlásil Günther Platter, hejtman spolkové země Tyrolsko, která s Itálií sousedí. Rakouská policie prý v Tyrolsku každý měsíc zadrží 700 až 1000 běženců.

70 vojáků

odvelelo Rakousko na pomoc policii, která kontroluje nákladní vlaky na hranici s Itálií.

Rakousko se bojí, že se do něj touto cestou budou chtít dostat migranti.

"Nejde nám jen o zastavení nelegální migrace, ale i o ochranu lidských životů," dodal šéf tyrolské policie Helmut Tomac. Připomněl, že loni v nákladním vlaku zemřeli dva migranti.

Rakušané ještě na jaře hrozili, že na hranici s Itálií pošlou stovky vojáků vybavených i obrněnými transportéry.

Teď ujišťují, že sedmdesátka vojáků jen bude pomáhat policii při kontrolách, které ve vagonech provádí poté, co překročí hranici.

Prý nehrozí, že by Vídeň uvažovala o nasazení těžké techniky.

Itálie ale posílení kontrol o vojáky považuje za provokaci. "Situace na Brenneru je klidná, mimořádná opatření rozhodně nejsou oprávněná," reagoval italský ministr vnitra Marco Minniti. Řím hrozí Rakušanům přerušením policejní spolupráce. Italové naznačují, že nové kroky jsou jen populistickou demonstrací síly před volbami, které v Rakousku budou v polovině října.

Podle italských úřadů vzájemná spolupráce bez problémů funguje a k zintenzivnění kontrol, které může zkomplikovat volný pohyb zboží přes hranici, není důvod.

Řím tvrdí, že italská policie za prvních sedm měsíců letošního roku zadržela na hranici více než tisíc lidí, kteří se snažili nelegálně dostat do Rakouska. Itálie prý taky bez problémů bere zpět ty migranty, které rakouská policie zadrží poté, co se dostanou do země.

Obavy, že Itálie nebude mít snahu zadržet všechny migranty, kteří na její území připlují, a umožní jim odchod dál do Evropy, vyjadřuje víc zemí unie. Řím to vždy popíral.

Do Itálie letos přes Středozemní moře připlulo z Libye skoro 100 tisíc běženců. Většina z nich jsou ekonomičtí migranti, tedy lidé, kterým v jejich zemi nehrozí nebezpečí, ale do Evropy se chtějí dostat kvůli lepším životním podmínkám. Jde hlavně o občany Nigérie, Bangladéše nebo Pobřeží slonoviny. Podle údajů OSN nemá více než 70 procent z nich nárok na udělení azylu.

Podle dohodnutých pravidel by Evropané měli tyto lidi vrátit zpět do domovských zemí. To se ale povede jen zhruba u třetiny z nich. Vyhošťování komplikuje mimo jiné neochota zemí původu své občany zpátky přijímat.

Od začátku července počet lidí, kteří do Itálie připlouvají, výrazně klesl. Například v prvních 10 srpnových dnech se touto cestou do Itálie dostalo 1500 migrantů, což je více než o 70 procent méně než loni.

Itálie vybavila libyjskou pobřežní stráž pátracími loděmi a Libyjci s jejich pomocí začali hlídkovat ve svých vodách. Plavidla s migranty, která tam zadrží, odvážejí zpět do Libye. Hlídkovat se tam chystá i italské loďstvo. Humanitární organizace ale varují, že Libye pro migranty není bezpečná.