Vlády vyspělých států se obávají, že moderní technologie zcela změní podobu současného průmyslu a země, které nebudou v inovacích schopny držet krok, přijdou o svou konkurenceschopnost. Snaží se proto zavádět stále více programů, jež se zaměřují na podporu Průmyslu 4.0. Stranou nestojí ani české ministerstvo průmyslu a obchodu.

"Průmysl 4.0 je trend, kterému se jako exportní průmyslová ekonomika nemůžeme a ani nechceme vyhnout," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Podle něj ale širšímu využívání nových technologií brání mimo jiné finanční překážky. Průmyslovým firmám by tak měl stát na jejich investice přispět.

Ministerstvo chce po vzoru Německa podporovat hlavně malé a střední podniky, ty velké si musí s tempem doby poradit spíše samy. Úředníci připravují program, v němž plánují mezi inovující podniky rozdělit zatím 600 milionů korun.

"Připravujeme výzvu s názvem Technologie − Průmysl 4.0, která bude určena na pořízení nových strojů, technologických zařízení a vybavení," popisuje Muřický. Schválení programu by mělo proběhnout v listopadu a do konce roku by měl být vyhlášen.

Podpora je už nyní

České, především průmyslové podniky tak získají další možnost, jak modernizovat svou výrobu a nenést všechny náklady s tím spojené. Svaz průmyslu a dopravy však tvrdí, že nová výzva potřeba není.

"Dlouhodobě deklarujeme, že české firmy nepotřebují nové specifické dotační tituly ani pobídky zaměřené na Průmysl 4.0. Pokud budou správně formulovány výzvy ve stávajících operačních programech Evropské unie a v programech Technologické agentury ČR, lze z nich peníze na vývoj, výzkum a inovace čerpat také," domnívá se Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.

Příslušné výzvy by měly podle něj zvýhodňovat žadatele, kteří chtějí využívat nebo již využívají moderní technologie. Tedy například kyberneticko-fyzické systémy, umělou inteligenci, rozšířenou realitu, cloudové systémy, práci s velkými daty nebo aditivní výrobu (3D tisk). Upřednostněny by pak měly být i ty firmy, které řeší možné důsledky spojené s využíváním těchto technologií − mění strukturu potřebných kvalifikací a pracovních pozic nebo obchodních, manažerských i distribučních modelů. K tomu je však podle Čížka zapotřebí, aby byly hodnotitelé těchto projektů dostatečně proškoleni a aby jednotlivým případům rozuměli.

Na druhou stranu české podniky již nyní nabízenou podporu nevyužívají tak, jak by mohly. A to nejen proto, že o ní nevědí. "Firmy se často obávají nekonzistentní kontrolní praxe ze strany úřadů, se kterou je spojené vysoké nebezpečí dodatečného vyměření daně a postihů," podotýká Čížek k tomu, proč tuzemské podniky málo používají například daňové odpočty za výzkum a vývoj.

Téma podpora Průmyslu 4.0 se letos objevilo například při obhajobě investiční pobídky pro nový závod čínského výrobce automobilových dílů Yangfeng v Plané nad Lužnicí. Jedná se o investici ve výši 1,85 miliardy korun, a navíc tam budou i stroje v duchu Průmyslu 4.0, takže agentura CzechInvest přispěchala s finanční podporou 185 milionů ve formě slevy na dani.

"Státní podpora nebyla tím nejdůležitějším, co rozhodlo. Snažíme se o ni, protože to dělá i naše konkurence. Rozhodnutí vybudovat závod v Plané ale vyšlo z nabídek, které jsme obdrželi," sdělil HN Johannes Roters, šéf Yanfeng Automotive Interiors. Podle něj sleva na dani investice do nových technologií jen urychlí, došlo by k nim ale tak jako tak.

Řada států se snaží průmyslové podniky povzbudit k investicím právě do moderních technologií. Nabízí zrychlené odpisy i daňové prázdniny. V Itálii lze na zařízení Průmyslu 4.0 prakticky okamžitě odepsat dokonce dvaapůlkrát více, než bylo ve skutečnosti utraceno. Podobné je to ve Francii. Své programy v poslední době představily i státy jihovýchodní Asie.

Vyspělé země si chtějí udržet konkurenceschopnost a zároveň očekávají, že nové technologie ve výrobě zvednou poptávku po specialistech, tedy po lépe placených pozicích. To by mělo, alespoň podle očekávání, zvýšit průměrné mzdy a s tím i životní úroveň. A hlavně, jak už bylo řečeno, snížit pravděpodobnost, že jiné země budou v inovacích rychlejší.

Šance nejsou bez rizika

Pro firmy se tak otevírá velká příležitost, kterou mohou využít ke svému růstu. Kalkulace výhodnosti pořízení stroje oproti vytvoření pracovních míst se stále více posunují ve prospěch automatizace. Nákup robotů dává často smysl i bez dotací, protože jsou dostupnější než dříve. Zároveň firmy zvyšují tlak na to, zařadit co nejvíce projektů pod pojem Průmyslu 4.0, aby část nákladů nesl stát.

Průmyslová revoluce ale může mít i svá rizika. Nekvalifikovaní pracovníci budou za několik let hůře hledat zaměstnání, naopak vzdělaných specialistů, kteří musí novým technologiím rozumět, bude na trhu málo. Výrazně se tak mohou zvedat rozdíly v příjmech jednotlivých pracovníků.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru