Na projednání legislativních návrhů má vládní koalice omezený čas. Přestože některé změny uvádí vláda jako prioritu ve svém programovém prohlášení, může se velmi snadno stát, že rozpracované návrhy nakonec "spadnou pod stůl". Podle Aleše Gerlocha, právníka a bývalého děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který je znalcem právní teorie a ústavního práva, není problém jenom samotné nastavení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vznik nových zákonů brzdí už samotný způsob koaličního vládnutí.

HN: Projednávání mnoha důležitých zákonů, na nichž nepanuje jednoznačná shoda, nechává vláda až na konec volebního mandátu. Výsledkem je, že do voleb už je Poslanecká sněmovna nestačí projednat. Proč tomu tak je?

Koalice se sice většinou shodne na tom, že potřebujeme nový zákon, neumí se ale věcně dohodnout na jeho obsahu. Někdy je to záměr, sporné věci se odkládají, až na jejich projednání nezbude dost času.

Opozice bývá často úplně proti přijetí navrhovaného zákona, takže se nenajde potřebná většina a návrhy se odkládají.