Tak trochu je to zapomenutá a nyní znovuobjevovaná věc: přestože už v roce 1962 zjistil americký Institute od Personality Assessment and Research, že ti nejkreativnější lidé mají sklony k introverzi, až teď se tím začínají personalisté či odborníci na kancelářské prostředí hlouběji zabývat. Nejprve však svět musel poznat vystupování nejbohatšího muže planety Billa Gatese. Ten uspěl i přes svou přiznanou introvertní povahu ve světě, který je nakloněn obdivovat spíše extroverty.

"Třetina lidí ve firmách jsou svým založením introverti. Ještě že je máme, v týmu jsou potřeba. V klidných podmínkách odvádí dobrou práci a navzdory obecnému přesvědčení dovedou být i schopnými vůdci," říká Michal Dlouhý ze společnosti Jobs.cz. Současně ale varuje, že tmelení v teambuildingových akcích je pro introverty utrpením, takže personalisté musí myslet i na ty, co by nejraději seděli v koutě a jen tiše mlčeli. Podle něj není žádnou ostudou přiznat na teambuildingu, že na hromadné válení sudů dotyčný člověk není. A to se dá snadno řešit a také se na to firmy čím dál víc zaměřují, aby vyhověly potřebám obou skupin.

Psycholožka Hana Malá sleduje větší tendenci zaměstnavatelů věnovat se individuálním potřebám lidí v posledních třech letech. To jde ruku v ruce s tím, že si firmy nyní zaměstnance musí předcházet. Personalisté podle ní proto víc pracují s psychologickými dotazníky, které vyplňují zájemci při pohovorech a které umí prozradit typ osobnosti. "Už je nezaloží jen tak do šuplíku, ale snaží se myslet i na to, že podle typu osobnosti vyberou budoucímu zaměstnanci židli a stůl ve firmě tak, aby mu to bylo příjemné," vypráví.

Úspěšní introverti

Spoluzakladatel společnosti Apple Steve Wozniak, spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates, zakladatel sítě Facebook Mark Zuckerberg. Nebo investor Warren Buffett. V Česku pak například Petr Kellner.

Zároveň vidí větší odvahu lidí samotných přiznat, že jsou introverti a že pro ně například společné firemní "tmelení" na hřišti při volejbale není to pravé. "Jednoznačně to souvisí s tím, že lidé vidí, kdo všechno patří mezi úspěšné introverty, kteří se prosadili ve světě extrovertní většiny," říká Hana Malá.

Není divu − mezi úspěšné introverty patří třeba spoluzakladatel společnosti Apple Steve Wozniak, spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates, bývalá šéfka Yahoo Marissa Mayerová, zakladatel největší sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg nebo americký miliardář a investor Warren Buffett. V Česku je zřejmě nejznámějším introvertem Petr Kellner.

Někomu vyhovují sdílené židle

Fakt, že pracovní prostředí potřebují různí lidé jiné, je logický. A podle Filipa Mušky z firmy CBRE Building Consultancy, která se věnuje architektonickému poradenství při navrhování kanceláří, je to už dnes standardní věcí, s níž firmy předem počítají.

"Jedním ze správných směrů je koncept sdílených pracovních míst. Volně se pohybujete po prostoru a vybíráte si to místo, které je pro vaši aktuální činnost, náladu či pracovní záměr zrovna to nejlepší. Bohužel lidé často přes strach ze ztráty svého ,oltáře' přehlíží mnohé výhody tohoto řešení," říká Filip Muška. Tvrdí, že když člověk potřebuje víc spolupracovat v týmu, sesadí se s kolegy. A když chce v klidu promyslet řešení problému, sedne si do tichého koutu třeba se závěsnou houpací sítí.

"Introverze a extroverze není ani tak otázka schopností, jako spíš preferovaného způsobu práce. Introverti mnohem lépe pracují samostatně a s ostatními konzultují až výsledky své práce. Oproti tomu extroverti potřebují ,přemýšlet nahlas' a mít diskusního partnera. Typický brainstorming je aktivita, která introvertům vůbec nevyhovuje a svůj potenciál v ní předvedou jen minimálně," říká Ondřej Čapka z týmu poradenství v oblasti lidských zdrojů ze společnosti Deloitte.

Introvert by měl mluvit na poradě první

To neznamená, že introverti neumí dobře komunikovat. Jen to dělají jinak. "Je to častý předsudek, že mají horší komunikační schopnosti. To vůbec nemusí být pravda. Naopak ono extrovertní ,přemýšlení nahlas' vede k tomu, že extrovert z pohledu introvertů ,plácá'. Pro extroverty je pak poměrně těžké získat si mezi introverty respekt. Pro introverty zase bývá demotivující potřeba vybojovávat si mezi extroverty prostor pro prezentaci svých myšlenek," popisuje největší úskalí obou typů osobnosti Čapka.

Rozumný šéf tak nechá na poradě nejdřív prezentovat své myšlenky ty uzavřenější pracovníky, protože po smršti nápadů těch méně uzavřených lidí by se jejich nápady ani neprosadily. Ideální je písemná forma prezentace − tak si totiž introvert utřídí myšlenky nejlépe a nerozhodí jej, že ho přerušují hlasití kolegové svými vstupy do diskuse.

Firmy mohou snadno rozvíjet firemní prostředí pro talentované introverty, aby se necítili demotivovaní. Čapka říká: "Změnit je třeba především kulturu, vnímání toho, že každý jsme jiný. Potřebujeme se vzájemně respektovat a vycházet si vstříc, abychom v práci předvedli maximum a prostředí nás motivovalo. Určitě je dobré dát introvertům možnost pracovat samostatně a na diskuse se individuálně připravit. Introverze a extroverze se dnes proto již dostává do hledáčků diverzitních programů ve firmách. Ty byly do nedávna zaměřené téměř výlučně na rozdílnost ve věku a pohlaví. Rozdílů mezi námi je ale mnohem víc a organizace si dnes nemohou dovolit zbytečně ztrácet žádnou skupinu zaměstnanců."

To se týká i odměňování. Společnosti Ernst & Young a Royal Bank of Canada upozornily v roce 2013 na to, že některé firmy odměňují spíše zaměstnance, kteří mluví během mítinků. Ti, kteří jsou během brainstormingu potichu, jsou často považováni za méně inovativní. Povýšení získá jejich extrovertní kolega, jenže firma tak může přicházet o zajímavé nápady.

Introverti se nemusí scházet kvůli každé hlouposti, chtějí věci řešit po mailu nebo jiným on-line způsobem. Klidně z domova. A nepotřebují neustálou zpětnou vazbu jako extroverti, protože se nesrovnávají tolik s ostatními. Extroverti jsou motivováni, pokud je někdo veřejně pochválí, pro některé introverty to mohou být muka. "Rozumné firmy už na to přišly a mají na to vytvořené své motivační programy," říká psycholožka Malá.