Bankovní sektor v Česku má nakročeno k nejúspěšnějšímu roku v historii. Šesti největším bankám vzrostl v prvním pololetí čistý zisk meziročně téměř o osm procent na bezmála 33 miliard korun. Rok 2016 byl pro bankovní sektor rekordní.

Velké finanční domy v první polovině roku čelily rekordně nízkým úrokovým sazbám a sílící konkurenci nových hráčů na trhu, kteří se snaží získat zákazníky nízkými, nebo dokonce žádnými poplatky a levnějšími půjčkami. Přesto svoje hospodářské výsledky vylepšily. Dokázaly využít příznivé hospodářské situace v Česku a silné poptávky domácností po vlastním bydlení.

"Zisky bankám rostou především díky tomu, že se jim daří navyšovat objem poskytnutých úvěrů. Nejrychleji letos rostl objem hypoték," řekl hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

32,7 miliardy korun

činil v letošním prvním pololetí čistý zisk šesti největších bank na českém trhu. Ve srovnání se stejným obdobím loni jde téměř o osmiprocentní nárůst.

Podle hlavního analytika HN Leoše Rouska roste objem úvěrů mimo jiné proto, že se domácnosti v době rekordně nízké nezaměstnanosti a zrychlujícího růstu mezd méně bojí případných problémů se splácením. "Podobné je to u firem, kterým se daří, a tak si berou úvěry na další rozvoj podnikání," řekl Rousek.

Například Komerční bance se čistý úrokový výnos v prvním pololetí propadl meziročně o 1,3 procenta na 10,3 miliardy korun, banka ale dokázala zvýšit objem úvěrů o více než pět procent na 600 miliard korun. I díky tomu vykázala oproti stejnému období loni o 15 procent vyšší zisk.

Vyšší sazby vylepší zisky

Zisky bank by přitom do budoucna měl kromě příznivého vývoje ekonomiky podpořit také růst úrokových sazeb centrální banky. Ta minulý týden po bezmála pěti letech odpoutala svoji klíčovou sazbu, od níž se odvíjí cena úvěrů i úročení vkladů, od rekordně nízké úrovně. Zvýšila ji o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta.

Pokud bude ČNB postupně zvyšovat úrokové sazby i v příštím roce, mohly by se podle analytičky Generali Investments CEE Ally Pakhomové nejprve stabilizovat a poté i zvyšovat takzvané čisté úrokové marže. Jde o rozdíl mezi sazbou, za kterou banky půjčují peníze, a sazbou, jíž zhodnocují vklady klientů. "České banky mají dostatek volných peněz, proto nepředpokládám, že se stávající zvýšení sazeb ČNB projeví na úročení pro střadatele," říká Pakhomová. Naopak by podle ní mohly v budoucnu vzrůst ceny spotřebitelských úvěrů, i když kvůli tvrdému konkurenčnímu boji nelze čekat žádné výrazné zdražování.

Banky v Česku

Protože se centrální banka snaží zmírnit rychlost růstu hypotečního trhu, nemohou se banky podle Davida Marka z Deloittu spoléhat ani na rychle rostoucí zisky z úvěrů na bydlení. "Samotné zvýšení sazeb o 0,2 procentního bodu a stávající omezení hypoték ze strany ČNB na druhou stranu zájem o hypotéky příliš nezchladí," odhaduje Marek.

Bude záležet na ČNB

Analytik Patria Finance Václav Kmínek si myslí, že se první zvýšení úrokových sazeb ČNB po bezmála deseti letech projeví na čistém zisku bank už letos. "Normalizace sazeb je vzpruhou pro celý finanční sektor v Česku. Například Komerční bance, jež je díky vyššímu podílu firemního segmentu na bilanční sumě citlivá na růst sazeb, by mohl celoroční zisk vzrůst přibližně o dvě procenta," uvedl Kmínek.

Bankovní skupina Erste, do které spadá i Česká spořitelna, získá podle Kmínka díky růstu sazeb zhruba 1,2 až 1,5 procenta zisku navíc, zatímco Moneta Money Bank si polepší o necelé jedno procento.

Srpnové zvýšení sazeb ČNB je podle ekonomů jen první krok. Nejčastěji odhadují, že by se do konce roku 2018 mohla základní sazba dostat až na jedno procento. Jak rychle půjdou sazby ve skutečnosti nahoru, bude ovšem záležet také na dalším vývoji kurzu koruny. Centrální banka se vyššími sazbami snaží krotit inflaci, podobný efekt ovšem může přinést i silnější měna.

Pokud by koruna zpevňovala vůči euru rychle, neměla by ČNB tolik důvodů s dalším zvýšením sazeb spěchat. "Pokud měna výrazněji neposílí, nelze naopak vyloučit v letošním roce ještě jedno zvýšení sazeb," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.