Otkrytije, největší ruská soukromá banka, byla ještě na jaře brána jako příklad dynamické finanční instituce, která dokáže vydělávat i v podmínkách zahraničních sankcí a propadu kurzu rublu. Kritici sice říkali, že "to se to podniká, když dostáváte státní peníze", nikomu to však příliš nevadilo. Nyní ale banka čelí masivnímu odlivu vkladů a hledá investory.

Do čela banky se kvůli tomu vrátil její největší akcionář Vadim Beljajev. "V poslední době vidíme růst nedůvěry vůči bankovnímu systému. Zvyšovat důvěru je nejlepší osobním příkladem," řekl Beljajev moskevskému deníku Vedomosti. Nechce zažít situaci, jako byl nedávný pád banky Jugra, jež patřila do první dvacítky ruských bank.

S výjimkou velkých státních bank téměř všechny soukromé finanční ústavy pocítily odliv vkladů. V případě banky Otkrytije šlo o 1,9 miliardy dolarů jen za červen. Nepříjemné je, že jde hlavně o velké vklady převážně státních firem.

Přitom Otkrytije mělo se státem vždy velmi dobré vztahy a jemu vděčí za svůj raketový vzlet v posledních třech letech. Poprvé se širší veřejnost o bance dozvěděla v roce 2014, když státní ropná společnost Rosněfť, která již byla pod sankcemi, potřebovala rychle refinancovat svůj dluh ve výši 18 miliard dolarů.

Rosněfť tehdy vydala dluhopisy, které nakoupil prostředník. Později se ukázalo, že jím byla právě banka Otkrytije. Jenže to nebyly její peníze, finanční ústav použil dluhopisy Rosněfti jako zálohu na půjčku od centrální banky. Takže de facto peníze, které Rosněfť použila na splácení svého dluhu, přišly ze státní kasy.

Otkrytije na tom také škodné nebylo a pomohlo obejít americké sankce. "My jsme to udělat nemohli, protože jsme byli také na sankčním seznamu. Ale oni ne, tak to mohli provést a bylo to dobře," řekl na jaře deníku Financial Times Andrej Kostin, šéf druhé největší ruské banky VTB.

Otkrytije nakupovala státní dluhopisy Russia-30, dnes vlastní přes 70 procent této emise eurobondů. Od centrální banky měla peníze za úrok 2,5 procenta a výnos z dluhopisů byl 7,5 procenta. Během jedné transakce v roce 2015 tak prakticky zdvojnásobila svá aktiva, což z ní udělalo největší soukromou banku. Centrální banka jí také svěřila sanaci některých zkrachovalých bank. Jejich původní majitelé tvrdí, že Otkrytije nadhodnocuje ztráty, a získává tak zdarma peníze od fondu pojištění vkladů.

Finanční ústav také pokračoval v mohutné expanzi, uvažoval například o koupi diamantového dolu za 1,4 miliardy dolarů. To je nyní minulost. Vadim Beljajev podle informací Financial Times jednal o prodeji ústavu bance VTB, ta prý odmítla, protože považuje problémy Otkrytije za příliš závažné.