Začátkem srpna si svět od roku 1945 pravidelně připomíná výročí prvního a zatím i posledního bojového použití jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki. Letos toto přemítání o největším nebezpečí, které si člověk sám na sebe stvořil, zpestřili veřejnou výměnou názorů o tom, kdo na koho a jak udeří, americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Možná to právě ve dnech onoho výročí může vypadat jakou rouhání, ale vzhledem k tomu, jak dramaticky se proměňuje geopolitická situace ve světě, je třeba se o roli jaderných zbraní, které už 70 let fungují hlavně jako odstrašení protivníka, znovu začít bavit.

Kim a jeho atomové dítě: Zatím vše zůstává v rovině rétorických šarvátek, ale co když zaútočí

Japonci, historicky první jaderné oběti a nyní i jedni z prvních na mušce případných Kimových raket, si stále silněji pohrávají s myšlenkou, že by jejich země měla mít útočné zbraně. Zatím jim to zapovídá ústava, nadiktovaná po roce 1945 Američany. Jejich ochranný deštník nad Japonskem se s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu ale povážlivě zakýval.

Japonci čas od času myšlenku na jaderné zbraně opráší, jako třeba nyní bývalý ministr obrany Šigeru Išiba. Podle něho je země díky jaderným elektrárnám virtuální jadernou mocností, která by jaderné zbraně mohla vyrobit poměrně rychle. Stačí jen mít politickou vůli. Išibu přitom nedávný průzkum favorizoval na post premiéra místo Šinzóa Abeho.

Z jiného úhlu se − a také kvůli Trumpovi − na jaderné zbraně začali dívat Evropané. A podobně jako v Japonsku je to zatím jen opatrné našlapování. Jen málokdo z evropských stratégů se odváží pomyslet na to, co by se dělo, kdyby USA stáhly svoji jadernou ochranu Evropy. Byly by Francie a Velká Británie, obě skuhrající nad vysokými vojenskými výdaji, ochotny společně tento deštník Evropě poskytnout? Jak by toho asi využilo Rusko?

V článku se dále dozvíte

  • Jak se proměňuje geopolitická situace ve světě, je třeba se o roli jaderných zbraní, které už 70 let fungují hlavně k odstrašení protivníka, znovu začít bavit.
  • Japonci, historicky první jaderné oběti a nyní i jedni z prvních na mušce případných Kimových raket, si pohrávají s myšlenkou, že by měli mít útočné zbraně.
  • Evropu znepokojuje představa, že by USA stáhly svoji jadernou ochranu.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru