Přestože se při současné široké nabídce nejrůznějších on-line účtů a spořicích produktů může zdát, že vkladní knížky ve 21. století ztratily svoje místo, není tomu tak. Jeden z nejstarších způsobů spoření si stále drží příznivce, a podle bankéřů dokonce o vkladní knížky znovu roste zájem.

"Dítěti do kolébky se špatně dává elektronický produkt. Řada lidí vítá, když mohou novorozenci darovat něco hmatatelného, jako je právě vkladní knížka," říká Přemysl Hanzelka, ředitel Poštovní spořitelny. Ta měsíčně otevírá kolem tisícovky nových vkladních knížek a celkový počet přesahuje hranici půl milionu.

V posledních letech byly vkladní knížky žádané hlavně mezi staršími klienty, kteří oceňují, že do ruky dostanou tradiční papírový sešitek. "Navíc na ně mohou vkládat a vybírat hotovost na všech poštách a ve finančních centrech Poštovní spořitelny," vysvětluje Hanzelka.

2 biliony

korun měli lidé ke konci června uloženy v bankách na všech typech účtů. Na netermínovaných vkladech bylo 1,5 bilionu korun, z toho na běžných účtech 967 236 miliardy. Na termínovaných měli uloženo 564 065 miliard.

Zároveň však podle něj tento retro produkt budí pozornost i u mladé generace. "Vkladní knížku si k nám během deseti minut přišly založit i dvě dvacetileté dívky. Ve firmě teď proto o vkladních knížkách diskutujeme. Když vidím, jak úspěšné jsou retro týdny v prodejnách Lidlu, myslím si, že s vkladními knížkami můžeme být úspěšnější než dosud," míní šéf Poštovní spořitelny.

Podobné zkušenosti má i Česká spořitelna. "Ke konci července evidujeme 1 169 080 vkladních knížek, na kterých je přes 60 miliard korun," říká mluvčí České spořitelny František Bouc. Jen za první pololetí si v bance otevřelo novou vkladní knížku 10 tisíc klientů, kteří na ně vložili skoro miliardu korun. "V samotném červenci jsme založili 1260 knížek s celkovými vklady přes 118 milionů korun. Z čísel je vidět, že zájem o ně je stabilní," dodal Bouc. Poštovní spořitelna údaj o sumě uložené na vkladních knížkách nezveřejňuje.

České vkladní knížky

Nejstarší způsob spoření

Jde o dokument, který eviduje potvrzení banky o složení peněz na bankovní účet, o výběru hotovosti, připsání úroku či jiné nepeněžní operaci. Jedná se o jeden z nejstarších způsobů spoření, který byl běžný už v 19. století, oblíbený byl také v meziválečném Československu. Dosud knížky nabízejí spořitelny i některé banky.

Do nástupu bankomatů

Před rokem 1989 je nabízela jen Česká spořitelna. Vkladní knížku měl skoro každý jako spořicí produkt a prostředek k vybírání a vkládání peněz. S rozvojem bankovních služeb, především platebních karet a bankomatů, však tato jejich funkce pro většinu lidí pominula a vkladní knížky zůstaly produktem pro starší konzervativnějších klienty.

Druhy vkladních knížek

Do konce roku 2001 existovaly vkladní knížky na jméno nebo anonymní knížky, kterým se říkalo "na doručitele", chráněné jednoduchým heslem. Populární byly také slosovatelné výherní vkladní knížky a klienti si mohli vybírat mezi termínovanými a netermínovanými vkladními knížkami. Na konci roku 2002 byly vkladní knížky na doručitele zrušeny. Dnes jsou v nabídce vkladní knížky s výpovědní lhůtou a bez výpovědní lhůty, dále výherní vkladní knížky a také oblíbené vkladní knížky pro děti.

V nabídkách ostatních bank se dnes vkladní knížky už téměř nevyskytují, s výjimkou Raiffeisenbank im Stiftland eG a Waldviertler Sparkasse von 1842 AG. Knížky musely postupně ustoupit spořicím nebo termínovaným účtům, které jsou i přes současné nízké sazby většinou výhodněji úročené. Úroková míra se u vkladních knížek pohybuje v závislosti na délce výpovědní lhůty a výši denního zůstatku od 0,1 do jednoho procenta ročně. Oproti jiným spořicím produktům, na kterých se úroky připisují měsíčně nebo čtvrtletně, se u vkladní knížky připisují ročně.

Před listopadem 1989 byly vkladní knížky velmi rozšířené. Tehdy šlo hlavně o takzvané anonymní vkladní knížky České spořitelny, které nebyly na jméno, ale na doručitele. Kvůli zákonu Evropské unie proti praní špinavých peněz byly ale v prosinci 2002 zrušeny. Česká spořitelna evidovala 6,6 milionu anonymních knížek, na kterých leželo 120 miliard korun.

Desetiletou zákonnou lhůtu na výběr peněz spořitelna několikrát prodloužila. Vybírat z nich lidé mohli do konce loňského roku. Z nevyzvednutých peněz zůstalo 1,78 miliardy korun, tedy necelých 1,5 procenta původní sumy. Podle zákona připadly České spořitelně. Ta už ale dříve slíbila, že je použije pro svoji nadaci Depositum Bonum, založenou v roce 2012 na podporu oblasti vědy, výzkumu, vývoje a vzdělání.