Soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka říká, že podoba zajišťovacích příkazů by měla být nastavena tak, aby firma mohla v omezené podobě dál fungovat. "To je to, co systému vyčítám," říká.

Stát likviduje firmy pomocí zajišťovacích příkazů. Úřady přitom jednaly nezákonně

HN: Není v rozporu se základními právními principy likvidovat lidi a jejich firmy bez rozhodnutí soudu?

Složitá věc. V karuselových nebo řetězových podvodech na DPH se točí ohromné peníze. Pokud by zajišťovací příkazy vydával soud, bylo by to asi těžkopádnější a nákladnější pro stát než dnes. Na druhou stranu, když soud zavírá do vazby, nařizuje domovní prohlídku nebo povoluje odposlech telefonu, také to trvá dlouho a bereme to jako samozřejmost. Proč by to nešlo i u zajišťovacích příkazů?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka se domnívá, že takzvané zajišťovací příkazy by neměly mít okamžitý likvidační charakter.
  • Poukazuje na to, že stát může brzy čelit žalobám o stovky milionů korun.
  • Navrhuje, aby zajišťovací příkaz spočíval jen ve zmrazení majetku a firma mohla v omezeném provozu fungovat dál.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.