Práci v Česku prodražuje ve srovnání se zahraničím vysoké pojistné, které firmy odvádějí za svoje zaměstnance státu. Nad rámec hrubé mzdy musí na sociálním a zdravotním pojištění navíc zaplatit ještě více než třetinu, což je druhé nejvyšší číslo ze dvou desítek zemí střední a jihovýchodní Evropy. Hůř je na tom podle nejnovější studie poradenské společnosti Mazars už jen Slovensko.

Třeba v Chorvatsku nebo Slovinsku jsou odvody firem za zaměstnance ve srovnání s Českem zhruba poloviční. Znamená to, že tuzemské podniky přicházejí o konkurenceschopnost: jejich produkty to prodražuje. Navíc se musí potýkat se složitou administrativou. Vysoké odvody do státního rozpočtu kromě toho zpomalují růst mezd, a ztěžují tak firmám hledání nových lidí.

Zaměstnanec, který firmu stojí 40 tisíc měsíčně, po zaplacení daně z příjmů a veškerého pojistného nakonec na svém účtu objeví pouze částku okolo 22 600 korun. "Za takové peníze odmítají kvalifikovaní zaměstnanci pracovat, přestože v nákladech stojí firmu dost peněz," říká Štěpán Křeček z Vysoké školy ekonomické v Praze.

34 procent

nad rámec pracovníkovy hrubé mzdy odvede firma státu na pojistném. Na sociální pojištění putuje 25 procent, na zdravotní pak devět procent.

Při současném ekonomickém růstu okolo tří procent nemusí vysoké odvody pro firmy znamenat zase tak velký problém.

Avšak vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovníků a posilující koruně by řada podniků jejich snížení uvítala.

"Pokud se zaměstnavatelům ulehčí, pocítíme to pozitivně na výkonu naší ekonomiky, protože tím podpoříme vyšší konkurenceschopnost našich firem," myslí si Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory. 

Infografika: Odvody z hrubé mzdy jsou v Česku druhé nejvyšší v regionu

Změny už promýšlejí i politici. Hnutí ANO sice plánuje odvody po volbách snižovat, ale jen zaměstnancům.

Kdyby nižší pojistné platily firmy, hrozí podle šéfa ANO Andreje Babiše, že si rozdíl nechají pro sebe. "Proto chceme zaměstnancům zvyšovat čistou mzdu zavedením zaměstnaneckého paušálu," uvedl Babiš.

Má jít o 500 korun měsíčně, které by zaměstnanci dostali formou slevy na pojistném. Náklady mají dosáhnout 17,6 miliardy za rok: předseda ANO je chce pokrýt vyšším výběrem daní díky hospodářskému růstu.

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek se jakémukoli snižování pojistného brání.

"Ti, kteří chtějí snižovat odvody, nejspíše chtějí zničit celý systém veřejných služeb. Mzdy jsou nízké, ale protože jakž takž fungují služby jako zdravotnictví, penze, školství, udržuje se tu ještě trochu slušná životní úroveň," říká Zaorálek.

Jsme v Česku, tady se myslí levně

Sociální pojistné putuje na státní důchodový účet, který je dlouhodobě ve schodku. Většina stran vyjma ČSSD mluví o tom, že po volbách bude potřeba penzijní systém významně upravit.

Pravice chce lidi přimět, aby si na důchod částečně spořili sami a nebyli v budoucnu závislí jen na tom, kolik stát vybere od firem a zaměstnanců.

Hospodářská komora si od penzijní reformy slibuje, že by zaměstnavatelům mohla přinést právě nižší odvody na pojistném. "Pomohl by také přesun zátěže z pojistného do daní, které nejsou tak zkreslující a nepojí se s nimi tolik administrativy," tvrdí Diro.

TOP 09 slibuje snížení sociálních odvodů zaměstnavatelům i pracovníkům. Láká voliče na to, že díky nižším odvodům a rostoucí ekonomice vzrostou jejich čisté mzdy během čtyř let o třicet procent. "Chceme, aby se odvody snížily v konečné fázi až o osm procent," říká místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Nižší pojistné navrhuje i ODS.

Předseda občanskodemokratických poslanců Zbyněk Stan­jura věří, že firmy použijí ušetřené peníze na navýšení platů.

I přes vysoké odvody je Česko pro investory stále atraktivní lokalitou. "Přestože narážíme na nedostatek pracovních sil, který nás limituje, ve světě se ví o vysoké kvalitě a potenciálu našich lidí a to je další faktor, proč naše země láká," myslí si prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.