Emmanuel Macron v květnu ohromil Francii z pozice politického outsidera, který oslovil různorodé voliče. Nyní však popularita mladého prezidenta prudce klesá. V průzkumech za měsíc ztratil sedm až deset procent, což je nejrychlejší pád od dob Jacquesa Chiraka. Zdá se, že francouzský románek s politickým nováčkem rychle ochabuje, napsal web listu The New York Times.

Macronovo vítězství v čele rodícího se politického hnutí bylo průlomové, zároveň však velmi křehké. Bývalý investiční bankéř si od nástupu do funkce rozhněval levicové voliče, když ohlásil uvolňování zákoníku práce a zásahy do sítě sociálního zabezpečení. Státní zaměstnance nepotěšil plán zmrazit jejich mzdy a pravicové voliče si znepřátelil sporem s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem, který následně odstoupil.

Macronovi nepřilepšilo ani pompézní přijetí amerického a ruského prezidenta, osobností ve Francii nepopulárních, obzvláště u sympatizantů levice. "Máme tu souhru negativních nálad," řekl pro Times Jérome Fourquet z analytické společnosti IFOP. Ta provedla jeden z prvních průzkumů, které dokumentovaly Macronovo oslabení.

Nikdo přitom nemůže 39letému Macronovi upřít i úspěchy. Parlament odstartoval reformu paralyzujícího zákoníku práce, což ekonomové považují za klíč ke snížení nezaměstnanosti. Zákonodárci zvolení za Macronovo hnutí prosadili zákon o etice, který zakazuje poslancům zaměstnávat rodinné příslušníky. Rovněž uvedl do pohybu přísný protiteroristický zákon.

Macron se v kampani vyhýbal líbivým slibům, až na jednu výjimku v podobě snížení daně z nemovitostí. Nesliboval velkolepé utrácení nebo nabírání pracovníků do státní sféry. Macronův závazek zredukovat roli státu musel pobouřit voliče v zemi s nejvyšší mírou státních výdajů v rámci zemí OECD, nehledě na to, že po jeho předchůdci Hollandovi zůstal rozpočtový schodek v přepočtu 210 miliard korun.

"Potíž s výrazně prezidentským systémem je v tom, že všechno je na jeho bedrech a on nese veškerou zodpovědnost," říká emeritní politolog z pařížské Sciences Po Gérard Grunberg. Zklamání je podle něj o to rychlejší, že Macronova image vzbuzovala velké naděje.

Některé rány si ale přivodil sám. Macronovi v důsledku elitní výchovy chybí lidovost a opomíjí problémové části země. Když navštívil ohroženou továrnu na autodíly v centrální Francii a řekl, že není žádný "ježíšek", ozvalo se od zaměstnanců bučení.

Pozdvižení pak vyvolala nekonzistentní vyjádření vlády ohledně redukce daně z nemovitostí. Pre­miér nejdříve řekl, že bude zaváděna postupně, po bouřlivých reakcích ale o týden později vyjádření změnil a slíbil zavedení do konce roku 2018.

Podle Fourqueta má však Mac­ron na politické scéně stále pevnou pozici. "Pravice ani levice nemá žádného lídra, takže jeho pokles popularity musíme vnímat v širších souvislostech," dodal Fourquet.

Související