Sledování zámořské debaty o rovnosti pohlaví přináší vždy riziko nedorozumění. Docenit všechny okolnosti a motivy je zvenčí těžké a vždy je tu riziko, že debata sklouzne do stylu "Co to ti Američané zase vyvádějí?" S aktuální kauzou "Google versus prostořeký ajťák" to jistě není zásadně odlišné. Určitě ale má smysl snaha pochopit jádro problému, už proto, že americké recepty se často prosadí i v mezinárodním měřítku.

S mladým mužem z Googlu, který se v desetistránkovém elaborátu určeném pro kolegy snažil doložit, že rozdílné zastoupení mužů a žen v technologickém světě a ve vyšších patrech firem má i biologické důvody, to nedopadlo dobře. Po pár dnech, co informace o jeho opovážlivosti pronikla ven, dostal padáka. Kvůli tomu, že "trval na genderových stereotypech".

Nepomohlo ani předchozí ujištění šéfa firmy, že zaměstnanci musí mít možnost vyslovovat odlišné názory, ani to, že sám autor, zjevně si vědom, na jak horkou půdu se vydává, v úvodu textu preventivně deklaruje, že je příznivcem diverzity, že nepopírá existenci sexismu a neschvaluje stereotypy. Debata o tom, jak moc jsou jeho názory podložené či vycucané z prstu, se nevedla. Podezření z trvání na genderovém kacířství stačilo.