Krize ve Venezuele eskaluje. Skupina 20 civilistů a vojáků vyhlásila o víkendu rebelii proti prezidentovi Nicolási Madurovi. Ten v několika posledních měsících a týdnech upevňuje svoji moc a podle opozice ve Venezuele zavádí diktaturu.
"Vyhlašujeme rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely. Neuznáváme vražednou tyranii Madura," prohlásil v neděli kapitán vzbouřenců Juan Caguaripano. Uvedl, že neplánuje vojenský puč, ale vyzval ke konání svobodných voleb. Podle něj je to pokus, jak zachránit Venezuelu "před naprostou destrukcí".
Vládě se po několika hodinách podařilo vzpouru potlačit. Dva povstalci zemřeli, sedm zatkly bezpečnostní složky. Asi deset ozbrojených vzbouřenců ale uteklo a bezpečnostní složky se je pokouší zadržet. "Dostaneme je," prohlásil prezident Maduro, který akci označil za "teroristický útok".
Nicolás Maduro se k moci dostal v roce 2013, kdy si ho několik měsíců před svou smrtí jako nástupce vybral Hugo Chávez. Ten postavil své vládnutí na projektu "socialismu pro 21. století", jenž stojí na přerozdělení ropného bohatství. Během čtrnácti let, co byl u moci, znárodnil řadu těžařských a zemědělských firem.
V kurzu nastaveném Chávezem pokračoval i jeho politický následovník Nicolás Maduro. Za osmnáct let se tak z bohaté Venezuely, která má obrovské nerostné bohatství a vůbec největší ověřené zásoby ropy na světě, stala země v rozkladu.
Znárodňování spolu s omezením soukromého sektoru přineslo pád v produkci a odliv zahraničních investorů. Domácí výrobu se Caracas pokouší nahradit dovozem. Jenže Venezuele neustále klesají devizové rezervy a na financování importu nemá dost prostředků. Kvůli tomu zemi trápí nedostatek základních potravin, léků, ale i náhradních dílů klíčových pro průmysl a zdravotnictví. Každodenní realitou se pro Venezuelany staly fronty před prázdnými prodejnami.
Krizi za Madurovy vlády ještě uspíšil pád cen ropy. Bývalý řidič autobusu a odborový vůdce navíc nikdy nedokázal získat takovou popularitu jako charismatický Chávez.
Přelomem se stal rok 2015, kdy opozice vyhrála volby do venezuelského parlamentu, ale Maduro ji k vládnutí nepustil. S podporou nejvyššího soudu, který ovládají jeho spojenci, navíc parlament stále obchází.
Na červenec nechal prezident svolat volby do sporného ústavodárného shromáždění, jehož vznik předtím inicioval. Podle nezávislých pozorovatelů zmanipulované volby "vyhráli" Madurovi socialisté. Opozice se jich na protest nezúčastnila. Obává se také, že prezident ústavodárné shromáždění použije k dalšímu upevnění své moci tím, že by mohlo nahradit opozicí ovládaný parlament.
V ústavodárném shromáždění sedí Madurovi přívrženci včetně jeho ženy nebo syna. Zasedat začalo minulý týden a jedním z jeho prvních kroků bylo odvolání generální prokurátorky Luisy Ortegové. Ta podle svých slov chrání odkaz Cháveze a patří mezi největší Madurovy odpůrce. "Takovou Venezuelu by Chávez nikdy nechtěl," prohlásila. Svého úřadu se odmítla vzdát.
Už měsíce proti Madurově vládě a navyšování jeho moci takřka denně protestují tisíce Venezuelanů.
Pod stále silnější tlak se dostává také venezuelská armáda, o kterou se prezident Maduro dlouhodobě opírá. Několik generálů zasedá v jeho vládě, armáda pak kontroluje i značnou část ekonomiky od distribuce potravin po těžbu nerostů. Maduro však ztrácí podporu zejména u vojáků s nižší hodností, kteří musí například potlačovat demonstrace. Jsou unavení a jejich nespokojenost narůstá.
