Pod svícnem bývá největší tma, říká se. Paradoxně to platí i pro výrobce světel Trevos, který se potýkal s krádeží své vlastní identity. Neznámí pachatelé dokázali pomocí falešných dokumentů obalamutit rejstříkový soud, který turnovskou firmu přepsal na nastrčeného neexistujícího bílého koně, aniž by si na něj "posvítil", tedy si ho řádně prověřil.

Kromě drzosti lapkům stačil úředně ověřený zápis ze smyšleného jednání valné hromady Trevosu, který soudu oznamoval změnu majitelů. Ti praví se o virtuální krádeži své firmy dozvěděli až dodatečně ze soudní obsílky. Fyzicky jim podnik sice nikdo nezcizil, ale chod firmy to zkomplikovalo.

Ukrást firmy je v Česku snadné. Pirátským převzetím má zamezit přísnější zákon

Jde o ukázku klasického zločinu na pomezí dvou světů: digitálního a reálného. A to, že se to může stát, je cena, kterou platíme za pohodlí internetu. Díky digitalizaci veřejně dostupných rejstříků lze snadno zjistit vlastnické poměry takřka všech právnických osob či jednotlivců.

Odtud je jen krůček k výrobě falzifikátů listin všeho druhu. K zapsání nových majitelů kterékoliv firmy v obchodním rejstříku je třeba "překonat" pouze příslušného soudce, respektive věřit, že si nebude zjišťovat žádné další informace.

Zdá se, že možnosti, jak se ochránit proti podobným případům, mohou být jen dvě: zrušení úředních listin v tištěné podobě a jejich zabezpečená digitalizace, nebo zrušení on-line vstupu do veřejných rejstříků.

V případě plné digitalizace zůstane otázkou, jak bude probíhat bezpečné ověření toho, je-li podání k rejstříkovému soudu oprávněné a podává-li jej osoba, která tak činit opravdu může. Lze něco takového zajistit proti hackerským útokům? Zcela a neprůstřelně nejspíš nikoliv.

Návrat do doby před internetem má také svá úskalí. Kromě času, který budou muset lidé věnovat osobním návštěvám rejstříkových soudů, může zaměstnance těchto institucí (včetně třeba katastrálních úřadů) vystavit korupčním svodům. Lapkové se novým podmínkám jistě přizpůsobí.

V každém případě hybridní situace, kdy veřejné rejstříky fungují současně v on-line a off-line režimu, zločinu nahrává.

Bukanýři, kteří na rejstříkové úrovni dočasně Trevos ovládli, stále unikají spravedlnosti. Oprávnění majitelé se dál obávají, že na firmu mohou dopadnout platby za faktury, které podepsali dosud nepolapení lapkové.

Případ Trevosu není ojedinělý ani nový. S krádeží firemní identity v Česku se letos potýká například společnost Cimex, která vlastní kromě jiného hotelovou síť Orea.

V roce 2006 praskl rozsáhlý podvod, který se týkal japonského výrobce elektroniky NEC. Zloději s pomocí falešných dokladů založili a provozovali několik továren v Hongkongu, Číně a na Tchaj-wanu na výrobu počítačového příslušenství pod značkou NEC. Dokonce účtovali jiným výrobcům poplatky za využití značky NEC. Špatná kvalita falešných výrobků poškodila reputaci japonské firmy.

Na krádež firemní identity je třeba nahlížet jako na jednu z forem zcizení citlivých údajů s cílem zpeněžit je. Z pohledu okradené právnické osoby jde ale o mnohem více než třeba v případě jednotlivce, který přišel o PIN od platební karty.

"Z hlediska potenciálních ztrát a poškození obětí lze krádež firemní identity považovat za větší, krutější a ďábelštější dvojče krádeže osobních údajů spotřebitele jednotlivce," konstatuje americká Asociace na ochranu proti krádežím identity (ITPA).

Je samozřejmě nutné vlastníky i zaměstnance firem patřičně informovat o možných formách krádeže citlivých údajů. Americká ITPA a další organizace včetně českých nabízejí patřičná školení. Nicméně oběti krádeže firemní identity se musí dočkat opory u soudů a policie. Průtahy při zjednání nápravy, které zažili majitelé turnovského Trevosu, nejsou pro domácí byznysprostředí právě nejlepší vizitkou. Na rozdíl od ochrany jednotlivců před dopady krádeže údajů o platebních kartách Česko zaostává v ochraně firem před rejstříkovými nájezdníky.

Možná to bude i tím, že v případě kreditek jdou důsledky na vrub soukromých bank, zatímco zodpovědnost za veřejný rejstřík nese stát. Lze se jen ptát, jak by stát jednal, kdyby nějaký lapka dokázal prosadit u rejstříkového soudu změnu vlastníka některé ze státem ovládaných právnických osob.