Ať už nákup v supermarketu, květiny na tržišti nebo desátky v kostele, hotovostí za to ve Švédsku již platí málokdo. V severské zemi se stále více využívají karty či platby mobilem, mnoho obchodů již klasické peníze vůbec nebere.

O tom se během své dovolené musel přesvědčit i čtyřicetiletý Němec Marcus, který nedávno trávil pár dní volna ve Stockholmu. "Poslední den dovolené mi zbylo ještě 600 švédských korun (v přepočtu zhruba 1600 korun českých), a tak jsem přemýšlel, co s tím. Nakonec jsem si v té ceně vybral hezkou mikinu," vypráví inženýr z Dortmundu. "Když jsem chtěl u pokladny platit, prodavačka mi řekla, že hotovostí to nejde."

Podle odhadů švédské centrální banky je dnes elektronickou cestou hrazeno na 80 procent všech plateb v maloobchodu (celosvětový průměr je kolem 25 procent), nabitou kartou od rodičů dokonce často platí i malé děti. Tomu se přizpůsobily i banky, zhruba 900 z celkových 1600 poboček již vůbec neschraňuje hotovost. A mnohé z nich, především v odlehlých oblastech, nemají ani bankomat.

78 miliard

švédských korun je dnes v oběhu. Ještě v roce 2009 to bylo 106 miliard korun.

O tom, že je hotovost téměř na vymření, svědčí i čísla. Podle studie stockholmského Královského institutu technologií (KTH) je v oběhu kolem 78 miliard švédských korun, ještě v roce 2009 to bylo 106 miliard korun. "A z té sumy se skutečně užívá jen kolem 40 až 60 procent. Zbytek mají lidé doma či v bance, tvrdí autor studie a profesor zaměřený na inovace platebních systémů Niklas Arvidsson. Podle něj by hotovost ve skandinávské zemi mohla během příštích dvaceti let vymizet zcela. Právě Švédsko přitom bylo první zemí, která v roce 1661 zavedla bankovky.

Dnes jde elektronicky zaplatit i ten sebemenší obnos, byť je to jen zmrzlina či noviny. Do stockholmských autobusů či metra se s hotovostí již několik let vůbec nedostanete, stejně tak jste bez šance, chcete-li uhradit parkovné. Dokonce i v mnoha kostelech se dnes platí digitálně, v takzvaných kolektomatech.

Fakt, že jsou bezhotovostní systémy ve Švédsku tak rozšířené, má podle expertů několik důvodů. Jedním z nich je velká důvěra tamního obyvatelstva ve stát a bankovní systém a náklonnost k transparenci (veřejná jsou například i veškerá daňová přiznání).

Zadruhé je to náklonnost Švédů vůči novým technologiím. Jednou z nejrozšířenějších platebních metod je mobilní aplikace Swish, kterou v roce 2012 na trh uvedly švédské a dánské banky. Dnes ji má na mobilu na pět milionů Švédů, tedy polovina celkové populace. Díky ní lze peníze snadno převádět z konta na konto, stačí pouze zadat telefonní číslo protějšku a částku. Tuto metodu dnes akceptují i pouliční prodavači květin či novin. Swishem mezi sebou převádí narychlo peníze i přátelé v kavárně.

Švédové jsou však především na "umělé" peníze zvyklí. Již v 60. letech švédské banky začaly své klienty přesvědčovat o výhodách digitálních převodů například pro mzdy, v 90. letech navíc začaly účtovat poplatky za proplácení šeků. Na užívání elektronických peněz banky tlačí stále více. V mnoha zbylých bankomatech například snížily částku, kterou je možné si jednorázově vybrat, a vkládat peníze na účet prostřednictvím automatu často už nejde vůbec.

Odstup od klasických peněz podporuje také vláda, která v tom vidí možnost, jak bojovat proti šedé ekonomice. Centrální banka Riksbank zdůrazňuje, že "provoz" hotovosti je také nákladný a ročně vyjde na několik miliard (například kvůli transportům do bank).

Podle studie KTH tak náklady na "cash" platby ročně dosahují výše zhruba 0,26 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco u kreditních karet je to jen 0,09 procenta HDP.

Ne všichni Švédové se ovšem chtějí hotovosti vzdát. Především starší generace, která mobily tolik nepoužívá, stále platí klasickou metodou. Jiní zase zdůrazňují, že tak mohou lépe hospodařit, protože vědí, kolik ještě mohou utratit.