Centrální banka nedokáže bubliny předvídat, v jejích silách je jen uklízet poté, co bublina praskne, tvrdil Alan Greenspan. Muži, který řídil americkou měnovou politiku od Reagana až po druhý mandát Bushe mladšího, se tento přístup na přelomu tisíciletí docela osvědčil. Tehdy se konec internetové bubliny neprojevil finanční nestabilitou a ekonomika klesala jen krátkodobě. Jiné zkušenosti přinesla Velká recese, s níž už se musel potýkat Greenspanův nástupce. Kolaps tamního realitního trhu zasáhl finanční systém těžce a následky, které dopadly na celý svět, máme dosud v živé paměti.

makléři: poptávka po hypotékách spíše vzroste

Přístup k bublinám se proto změnil. Centrální banky ostřížím zrakem sledují růst cen nemovitostí, nasazují proti němu všechny dostupné páky a usilují o to, aby získaly nové, ještě delší a mocnější. ČNB není výjimkou, naopak je v tomto tažení mezi nejaktivnějšími. Zda ale dokáže bublinu poznat, a ještě přispět k tomu, aby se poklidně vyfoukla, je otázka.

ČNB bije na poplach kvůli růstu cen nemovitostí, který nepolevil ani poté, co bankám "doporučila" neúvěrovat nákupy nemovitostí, do nichž kupec nevloží dostatečný díl vlastních peněz. Centrální bankéři proto chtějí další pravomoci. Cíl − tedy aby ani v nejhlubší krizi stát nemusel platit záchranu bank, jimž klienti nesplácejí − nikdo nezpochybňuje. Jak drastická opatření ale mají v českém prostředí smysl, je k diskusi. Nyní, na vrcholu ekonomického cyklu nezvykle kombinovaného s velmi nízkými úroky, neplatiči skoro vymřeli. Potíže se splátkami nemá ani každý padesátý majitel nemovitosti s hypotékou. To může prudký růst úroků změnit, ale i poté, co se ČNB odhodlala pohnout se základní sazbou, jsou na mezibankovním trhu pětileté i desetileté zdroje levnější než v době, kdy uvolňování měnové politiky vrcholilo.

 

komentář: Zvýšení sazeb udělalo bankám radost

Otázka také je, jaký růst cen už prohlásit za bublinu. V Česku sice nemovitosti podražují skoro nejrychleji v Evropě, ale to je zčásti dáno základem, z něhož rostou. Když k tom přidáme zkušenost z dopadů Velké (a v Česku i dlouhé) recese, kdy tuzemské banky ukázaly mimořádnou odolnost, těžko najít důvod k panice. Naléhavost, s níž ČNB tlačí na poslance, spíš odráží vědomí, že po letech extrémně uvolněné měnové politiky ani zdražení peněz k obratu na realitním trhu stačit nebude. Rozhodně ho nemůžeme čekat po čtvrtečním zvýšení sazeb o dvě desetiny procentního bodu. Greenspanovi v 90. letech nestačil k omezení bublin ani patnáctkrát větší úrokový skok. A takového se v českých podmínkách určitě v dohledné době nedočkáme.