Vědci na Antarktidě používají k výzkumu bezpilotní drony, které jim výrazně pomáhají třeba při mapování kontinentu nebo sběru dat. Setkali se však i s negativními dopady jejich používání.

Manažeři všech antarktických stanic se sešli na přelomu července a srpna v Brně na konferenci COMNAP, kde řešili právě tyto problémy spojené s používáním dronů, a snažili se nastavit určitá pravidla. Na kontinentu je v současné době téměř 30 mezinárodních vědeckých stanic, mezi nimi i ta česká na ostrově Jamese Rosse, kterou spravuje Masarykova univerzita v Brně.

Drony usnadňují práci a vědci díky nim zároveň nemusí nijak poničit zkoumané území. Jsou neocenitelným pomocníkem i při mapování rozpadu šelfových ledovců. Jejich užívání na Antarktidě však s sebou přineslo několik negativních poznatků.

Česká stanice

◼ Masarykova univerzita provozuje stanici Johana Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse od roku 2007.
◼ Čeští vědci do ní jezdí na letní sezonu, která je na Antarktidě od prosince do února.
◼ Provoz stanice hradí ministerstvo školství formou grantu, roční náklady se pohybují okolo pěti milionů korun.
◼ Vědce, jenž si dokáže sehnat grant, vyjde dvouměsíční expedice na čtvrt milionu korun. Bez grantu by stála téměř milion.

"V oblastech, kde jsou například kolonie tučňáků, může být dron chápan jako predátor. V době, kdy sedí na vejcích, mohou ptáci odejít, ta vejce zachladnou a už se z nich nic nevylíhne. V případě létajících ptáků je to nepřítel a každý pták se snaží uhájit své teritorium, takže na ten dron útočí," popsal úskalí při užívání dronů šéf českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt.

Vědci si těchto negativních dopadů na místní ekosystém jsou vědomi a snaží se je minimalizovat. Vymýšlí také zákon, který používání dronů v budoucnu upraví. Hlavním problémem jsou podle Pavla Kaplera, manažera české stanice Johana Gregora Mendela, cestovní kanceláře, jež na kontinent vozí turisty.

"Je jasné, že pro turisty je možnost natočit si kolonii tučňáků velmi atraktivní. Ale naším zájmem je, aby nebyl divoký život na Antarktidě nijak rušen," řekl Kapler. Podle něj se turisté vyhrnou z letadel a okamžitě začínají pomocí dronů natáčet přímo na letišti, což přináší nebezpečí také pro piloty letadel. "Je potřeba, aby používání dronů neohrozilo člověka a jeho aktivity. Když se dvousetkilový dron srazí s letadlem, tak je to pro letadlo fatální," doplnil ho Nývlt.

Tento problém se týká hlavně stanic v oblasti Jižních Shetland, které mají letiště nebo se v jejich blízkosti nacházejí. Na tomto území jich je na malém prostoru hned několik.

Čechů se tento problém bezprostředně netýká, jelikož žádné letiště ani přístav nemají, a navíc se česká stanice nachází na vzdáleném ostrově Jamese Rosse. Čeští vědci zatím drony nepoužívají, ale plánují to. "Momentálně se vyřizují složitá povolení," řekl Kapler.

Na brněnské konferenci si manažeři stanic sdělovali plány pro nadcházející sezonu a letové dny. Současně se snažili vymezit, jak daleko od kolonií ptáků či letišť se smí létat, aby se předešlo ovlivňování ekosystému a nehodám.

Související