Palestinský mladík, který minulý týden při útoku nožem v supermarketu v Hamburku zabil jednoho člověka a další zranil, už v Německu dávno neměl být. Jeho žádost o azyl úřady zamítly. Muž, kterého německá média označují jménem Ahmad A., tak měl být vyhoštěn. Policie po útoku zveřejnila, že sympatizoval s takzvaným Islámským státem.

Vyhošťování odmítnutých migrantů jde v Německu jen velmi pomalu. Za letošní první pololetí ze země nedobrovolně odjelo zhruba 12 a půl tisíce lidí. Za stejné období loňského roku to bylo zhruba o 1200 osob více. Váznou i dobrovolné návraty do zemí původu, kdy se migranti rozhodnou odejít sami. A to přes to, že vyhošťování zamítnutých žadatelů o azyl je pro Němce jednou z priorit. "Kdo nemá právo zůstat, musí být poslán zpět do své domovské země," řekla kancléřka Angela Merkelová loni v prosinci krátce po teroristickém útoku na vánočním trhu v Berlíně. Jeho pachatel, tuniský občan Anis Amri, byl rovněž odmítnutým žadatelem o azyl, kterého se Němcům nepodařilo vyhostit.

Teroristický útok nebo pokus o něj má na svědomí jen zcela minimální počet lidí, kteří do Německa přišli jako uprchlíci. Každý takový čin ale vzbudí velký ohlas ve veřejném mínění. Němci podle průzkumů schvalují pomoc skutečným uprchlíkům, nechtějí ale, aby v zemi zůstali migranti, kteří ochranu nepotřebují.

220 tisíc

Tolik lidí v Německu by momentálně mělo zemi opustit.

Vyhošťovat odmítnuté migranty se nedaří nejen Německu, ale ani řadě dalších zemí. Podle statistik Evropské komise loni státy unie vyhostily jen něco málo přes třetinu lidí, kterým odmítly udělit azyl. Jejich domovské země se přijímání svých občanů často brání. Zamítnutí žadatelé o azyl se taky nucenému odchodu v řadě případů chtějí vyhnout například tím, že zmizí v anonymitě velkých měst.

V Německu je tak momentálně více než 220 tisíc lidí, kteří by zemi měli opustit. Zhruba polovina z nich jsou odmítnutí žadatelé o azyl. V ostatních případech jde například o osoby, kterým propadlo vízum, ale zatím neodjely.

Vyhošťování nemá na starost centrální berlínská vláda, ale jednotlivé spolkové země. A jejich přístup se liší. Některé se například zdráhají posílat pryč občany Afghánistánu, protože tvrdí, že v této zemi není bezpečno.

"Nepotřebujeme žádná nová pravidla nebo zákony. Stačí, když členské země EU naplní to, co by měly," vyzval už před časem eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos státy unie k tomu, aby vyhošťování urychlily. Doporučil jim, aby při vracení neúspěšných žadatelů o azyl do jejich domovských zemí používaly takzvanou detenci. Tedy zadržení lidí v hlídaných centrech, pokud existuje podezření, že se budou vyhoštění bránit.

V Německu se ale o používání detence vedou spory. Parlament teprve nedávno schválil výrazné rozšíření případů, při kterých je možné ji nařídit. Před blížícími se zářijovými volbami se z otázky vyhošťování odmítnutých migrantů stalo důležité politické téma. Strany pravého středu útočí na levici, která se zpřísnění pravidel bránila. "Kdyby nová pravidla (pro detenci; pozn. red.) začala platit dřív, mohl být útočník z Hamburku zadržen až do okamžiku, kdy bychom ho vyhostili," obvinil poslanec bavorské CSU Stephan Mayer sociální demokraty z toho, že kdyby neodmítali detenci, dalo se nedávnému útoku nožem v hamburském supermarketu předejít.

Sociální demokracie taková obvinění tvrdě odmítla. Zdůrazňuje, že v právním státě je možné omezit svobodu konkrétních lidí jen za přesně daných podmínek.

Pravice i levice se ale v Německu shodují, že je potřeba vyvinout tvrdý tlak na země původu, aby své vyhoštěné občany přijímaly zpět. Pokud k tomu nebudou ochotny, hrozí jim Německo například zastavením miliardové rozvojové pomoci.

Související