Před dvěma lety šéf hnutí ANO Andrej Babiš sliboval, že v dalších volbách prosadí na volitelná místa kandidátek více mladých kádrů: "Volí nás mladí lidé a my chceme, aby se u nás angažovali a aby nám s hnutím pomáhali. Koneckonců je to jejich budoucnost," vysvětloval. Realita je ale nakonec jiná. Hnutí ANO spolu s ODS postavilo na své kandidátky do první desítky nejméně osobností mladších 40 let ze všech velkých parlamentních stran, konkrétně 22.

Ve třech krajích, v Pardubickém, Zlínském a Karlovarském, dokonce nenašlo žádného. "Není to tak, že bychom my staří páprdové nechtěli ty mladé mezi sebe pustit," brání se místopředseda ANO Richard Brabec, "mladí ale o politiku nestojí, chtějí cestovat, studovat, budovat profesní kariéru v původním oboru. A na druhou stranu, tady děláte na zákonech a to už by měl člověk mít nějakou lidskou i profesní zkušenost, aby ji jako poslanec mohl zúročit," dodává. To, že hnutí ANO skončilo ve statistice mladých kandidátů spolu s ODS na posledním místě, ho nicméně překvapilo. "Určitě bychom o ně stáli, máme na čem zapracovat," uznává.

Hospodářské noviny zanalyzovaly kandidátky šesti největších politických stran a spočítaly, kolik postů do desátého, tedy objektivně volitelného, místa obsadili lidé ve věku maximálně 40 let.

Mladí a sněmovna

Pětina pod čtyřicet

Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně je aktuálně poslanců s maximálním věkem do čtyřiceti let přesně pětina. Pod třicet jich je jen šest. Nejmladším zákonodárcem je dnes třicetiletý Adam Rykala z ČSSD.

Vede ČSSD

Nejvíce poslanců s věkem 40 a méně sedí ve sněmovně za ČSSD (celkem 11), následuje KSČM (7), ANO a TOP 09 (6), lidovci (4) a po třech poslancích mladších 40 let sedí ve sněmovně za ODS a Úsvit.

13 mladých lídrů

Celkem 164 osobností narozených v roce 1977 a později zatím šest největších parlamentních stran napsalo na své kandidátky do maximálně desátého místa. To odpovídá podílu necelých 20 procent. (TOP 09 ještě nemá listiny kompletní, čas mají všechny strany do 15. srpna). Jen 13 z nich (podíl 15,5 procenta) bude bojovat z pozice jedničky. Nejmladší lídryní je poslankyně Markéta Wernerová z ČSSD (33 let). Právě sociální demokraté mají nejvíce jedniček pod 40 let (čtyři). Jen jednu mají naopak komunisté – šestatřicetiletou poslankyni Hanu Aulickou v Ústeckém kraji.

Nejvíce šancí jim dali lidovci, ve všech čtrnácti krajích nasadili do desátého místa celkem 37 takových kandidátů. V Královéhradeckém a Libereckém kraji navíc dostali mladí šanci hned na šesti příčkách z deseti, což je nejvíc v republice napříč stranami.

Relativně hodně prostoru dávají mladým i v sociální demokracii. Devětadvacet kandidátů pod 40 let patří k lepšímu průměru. Navíc ČSSD vede na počet mladých lídrů kandidátek. Třiatřicetiletá současná poslankyně Markéta Wernerová povede listinu v Karlových Varech. Šestatřicetiletý ministr pro lidská práva Jan Chvojka se postaví do čela kandidátky v Pardubickém kraji, jeho vrstevník Petr Dolínek zase v Praze. A konečně šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček bude ve svých osmatřiceti jedničkou ve Středočeském kraji, a utká se tak mimo jiné s Miroslavem Kalouskem nebo Andrejem Babišem. Ale také se šestatřicetiletým Janem Skopečkem z ODS.

Přitom právě ODS podobně jako ANO ze všech stran nejvíce spoléhá spíše na zkušenost než na mladistvou energii. TOP 09 je na tom sice s počtem mladých na kandidátkách ještě o dva lidi hůře, listiny ale ještě nemá ve všech krajích kompletní. Svou hlavní mladou hvězdu, jedenadvacetiletého Dominika Feriho, ale úmyslně postavila až na chvost pražské kandidátky s tím, že ho voliči pravděpodobně na volitelnou příčku sami vykroužkují.

Překvapivě hodně mladých uchazečů o místo v jednacím sále Poslanecké sněmovny se našlo mezi komunisty − je jich celkem 34. Je mezi nimi vůbec nejmladší adept v první desítce, dvacetiletý posluchač vysoké školy Petr Žampach, který bude o mandát bojovat v Pardubickém kraji z devátého místa.

Že by omlazení politiky bylo vítané, se politologové shodují. "Je žádoucí, aby Poslanecká sněmovna reprezentovala všechny volební skupiny. Mladí přinesou jiný pohled na věc a mohou hájit jiné zájmy či nápady než starší politici," myslí si Kamil Švec z Fakulty sociálních věd UK.

Podle jeho kolegy Lukáše Jelínka z think-tanku ČSSD, Masarykovy demokratické akademie, tuzemské strany práci s politickými nadějemi zanedbávají: "Ve srovnání se Západem, kde se mnohem promyšleněji pracuje se zacílením na věkové skupiny, si v Česku politici musí vysedět dlouhá léta na schůzích a teprve tehdy mohou kandidovat," popisuje Jelínek, co mladé kádry odrazuje.