Prezidentství Donalda Trumpa zatím na první pohled vypadá jako propadák. V celospolečenských průzkumech veřejného mínění jej Američané hodnotí hůře než všechny jeho novodobé předchůdce v úřadě.

Jenže z hlediska Trumpových voličů dělá jako prezident přesně to, proč jej v loňských volbách poslali do Bílého domu. Snaží se prosadit podstatné politické, kulturní a společenské změny, které si přáli. Trump v kampani například sliboval tažení proti ilegálním imigrantům a obecné omezení přistěhovalectví do USA. A obojí se teď děje.

Trumpova tvrdší opatření proti ilegálním imigrantům, rozšíření jejich deportací a zpřísněný režim na jižní hranici USA, už vedla k výraznému propadu, zhruba o třetinu, pokusů o nezákonný přechod hranice z Mexika do USA.

Ve středu pak Trump podpořil návrh několika republikánských senátorů, který mění podmínky legálního přistěhovalectví. Do 10 let by se počet přistěhovalců snížil o polovinu. Z jednoho milionu na 500 tisíc ročně. Místo systému, jenž zvýhodňoval imigranty, kteří do USA přijížděli za svými příbuznými, a prakticky tak získávali zelenou kartu a následně občanství, budou nová pravidla preferovat "kvalitu" žadatelů. Například jejich znalost angličtiny, vzdělání a kvalifikaci.

"Desítky let byl americký imigrační systém založen na nekvalifikovaných lidech. Nebylo to férové k našim lidem, k našim občanům, k našim zaměstnancům," mluvil Trump ke svým voličům, když ve středu v Bílém domě komentoval návrh zákona.

Dalším příkladem, kdy jde vstříc svým voličům, je záměr jeho administrativy přezkoumat takzvanou afirmativní akci. Tedy dosavadní politiku "pozitivní diskriminace", v rámci které univerzity při přijímání studentů preferovaly − při jinak srovnatelných předpokladech uchazečů − příslušníky menšin, především Afroameričany. Podle Trumpových příznivců afirmativní akce zašla příliš daleko a dnes už diskriminuje "bílou většinu".

Od nástupu do Bílého domu pak Trump plní jiný předvolební závazek. Ruší regulační opatření, která zavedl jeho předchůdce Barack Obama. Především ta ekologická, Trump už podepsal řadu nařízení, která uvolňují těžbu fosilních paliv.

Deregulace jdou ovšem i do jiných odvětví. Do finančnictví, kde chce Bílý dům uvolnit kontrolní opatření, jež byla přijata po finanční krizi z roku 2008. Nebo do farmaceutického průmyslu, kde by se měl zrychlit proces zavádění nových léků na trh.

Podle amerického časopisu The Atlantic, který jinak vůbec není Trumpovi nakloněný, je třeba přiznat, že za oponou "chaosu" v Bílém domě se dějí věci, které ovlivní Ameriku "na desítky let dopředu".