V současné době má Česká republika jednu z nejnižších nezaměstnaností ve své historii a zároveň nejnižší nezaměstnanost z členských zemí Evropské unie. Podle Eurostatu je květnová sezonně upravená míra nezaměstnanosti tři procenta. Německo, jako země s druhou nejnižší nezaměstnaností, má nezaměstnaných 3,9 procenta z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel.

V České republice skutečně dochází k situaci, kterou my ekonomové nazýváme plná zaměstnanost, resp. se nyní Česká republika nachází na hladině přirozené míry nezaměstnanosti. Plná nezaměstnanost se skládá z nezaměstnanosti frikční a strukturální. Frikční nezaměstnanost je výsledkem neustálého pohybu pracovních sil na trhu práce, patří sem osoby opouštějící pracovní místo a hledající nové místo, osoby nově a znovu příchozí na trh práce, ale také osoby po rodičovské dovolené. Strukturální nezaměstnanost souvisí s nesouladem mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, který vzniká při expanzi či útlumu jednotlivých odvětví. Je běžné, že přirozená míra nezaměstnanosti je nenulová a mění se v závislosti na čase a různém ekonomickém prostředí.

Výhody pohybu hospodářství na hladině přirozené míry nezaměstnanosti jsou zjevné. Mezi nevýhody patří podvázání ekonomického růstu, kdy se ekonomika nemůže dostat na vyšší trajektorii růstu. Důvodem je to, že firmy nedokážou najít na trhu práce dostatečné množství kvalifikovaných pracovníků. Tento popis sedí na dnešní českou ekonomiku − v rámci celé České republiky je zjevný nedostatek zaměstnatelných pracovních sil.

Nedostatek pracovních sil je zajímavý ve srovnání s informací, že podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2017 se počet státních úředníků navýší na téměř 445 tisíc. To je nárůst téměř o 30 tisíc pracovních míst od roku 2012. Kde jsou zlaté časy nízkého růstu počtu státních úředníků v období transformace za časů premiérů Klause či Zemana?

Výrazný nárůst počtu státních zaměstnanců v období růstu výrazně znevýhodňuje český průmysl, který je stavebním kamenem národního hospodářství. Byrokratická sféra nemá konkurovat průmyslu v zaměstnávání obyvatelstva. Měla by být co nejmenší a co nejefektivnější. Právě současná pozitivní situace v zaměstnanosti by mohla být podnětem pro postupné propouštění části státního byrokratického aparátu. Těmto pracujícím by netrvalo dlouho najít si novou pracovní pozici − došlo by pouze ke krátkodobé frikční a strukturální nezaměstnanosti trvající řádově pár týdnů až měsíců.

Z ekonomického a národohospodářského hlediska by došlo k win-win situaci, kdy by byl zeštíhlený státní aparát, tím pádem by peníze daňových poplatníků byly používány efektivněji, a zároveň by české politické elitě poděkoval i český průmysl.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru