Povinné kvóty na přijímání uprchlíků odmítají prakticky všechny české politické strany a podle průzkumů i velká většina českých občanů. Jedná se přitom jen o dočasné kvóty, jejichž platnost vyprší už příští měsíc. Státy Evropské unie je i přes český odpor schválily předloni s platností na dva roky. Jenže není vyloučené, že po jejich vypršení se země EU domluví na kvótách, které budou platit bez omezení.

Už na podzim může dojít na hlasování o stálých uprchlických kvótách, které by měly platit bez časového omezení. Diplomaté a úředníci oslovení HN se shodují, že Česko nejspíš nedá dohromady dost spojenců na to, aby jejich schválení zablokovalo.

Návrh na stálé povinné kvóty počítá s tím, že by si země EU přerozdělovaly žadatele o azyl pouze v mimořádných případech, kdy by některý stát zasáhla velmi silná migrační vlna. Tak jako v letech 2015 až 2016 Řecko, kam v té době přišlo více než milion uprchlíků či migrantů.

12 uprchlíků

přijalo Česko v rámci povinných kvót schválených zeměmi EU. Podle kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků. Vláda to ale odmítla.

"Visegrádská čtyřka tady není připravená na jakýkoliv kompromis," zdůrazňoval český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v červnu na zatím posledním summitu lídrů zemí EU. Česko i další země V4 chtějí, aby stálé uprchlické kvóty byly jen dobrovolné. Tedy aby se každý stát mohl sám rozhodnout, jestli nějaké žadatele o azyl ze zasažené země přijme a kolik jich bude.

Odpůrci povinných kvót by ale nejspíš na jejich zablokování neměli dost sil. "Očekávám, že na podzim po německých volbách dojde na hlasování. Kvóty podle mě projdou," odhaduje vysoce postavený bruselský diplomat.

Návrh na kvóty, předložený už loni Evropskou komisí, mají momentálně na stole členské země EU. Zatím se na něm nedokázaly domluvit. Soustřeďují se proto na jiné části návrhu, které naopak příliš sporné nejsou, jako je modernizace a rozšíření společných databází, kam se ukládají například otisky prstů běženců, kteří do Evropy přicházejí. To podporuje i Česko.

Nejhlasitějšími odpůrci kvót jsou státy Visegrádu. Rumunsko nebo Bulharsko mají ke kvótám výhrady, vzhledem ke své snaze vstoupit do Schengenu ale proti nim nahlas nevystupují. Pozici V4 nejspíš nepodpoří ani pobaltské státy. "Spočítaly si, že jim to kvůli pár desítkám uprchlíků nestojí za to. Vidí, jak kvůli vyhrocenému odporu vůči kvótám utrpěla pozice visegrádské čtyřky v EU," říká český úředník, který se migrací zabývá. "Kompromis asi možný není. V určitém okamžiku bude muset přijít hlasování a pak jde jen o to, jak moc nás to bude bolet," tvrdí zmiňovaný český úředník.

Pokud dojde stejně jako u dočasných kvót před dvěma lety na hlasování, bude podle něj záležet na konkrétní podobě návrhu. Itálie a Řecko by chtěly přerozdělovat co nejvíc žadatelů o azyl. Tedy i ty, kteří ochranu s velkou pravděpodobností nakonec nedostanou, protože neprchají před žádným nebezpečím a do EU jdou jen za vidinou lepšího života.

V takové podobě by kvóty nejspíš neprošly, protože by je podle diplomatů odmítly i země jako Německo nebo Francie. Pokud ale bude návrh stejný jako před dvěma lety, tedy že by se měli přerozdělovat jen skuteční uprchlíci, bude Visegrád nejspíš opět přehlasován.

Kvůli dva roky starým dočasným kvótám pohrozila Evropská komise Česku, Polsku a Maďarsku soudem. Všechny tři země prohlásily, že kvóty nenaplní, i když jde o platný evropský zákon. Česko na základě kvót přijalo 12 syrských uprchlíků z Řecka. Od loňského léta ale nenabídlo přijetí žádných dalších lidí. Podle kvót by do Česka mělo přijít zhruba 2600 uprchlíků.

Polsko a Maďarsko v rámci kvót nepřijaly nikoho. Na Slovensko přišlo 16 lidí. Slováci ale žalobě nečelí, protože na rozdíl od ostatních zemí V4 nabízejí přijetí dalších osob.

Související