Venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová dlouhá léta patřila mezi zastánkyně "chávismu" ve Venezuele. Nijak se netají svým obdivem k někdejšímu prezidentovi země Hugo Chávezovi. K jeho nástupci Nicolási Madurovi ale takovou přízeň nechová. V posledních měsících naopak patří devětapadesátiletá žena mezi jeho hlavní a nejnebezpečnější odpůrce.

Ortegová otevřeně mluví o "státním terorismu", hodlá dostat před soud vojáky i policisty odpovědné za smrt demonstrantů a Madura označuje za diktátora. "Ve Venezuele nevládne právo. Je to policejní stát," tvrdí s tím, že zemi čekají "nejtemnější dny".

Už tento týden se v Caracasu poprvé sejde Ústavodárné shromáždění. Volby do něj však opozice bojkotovala, protože se obává, že je to jen nástroj, který pomůže Madurovi v zemi zavést diktaturu.

Jedním z prvních kroků Ústavodárného shromáždění bude zřejmě i odvolání rebelující generální prokurátorky. Ta ostatně označila vznik shromáždění za "ústavní únos". Napětí mezi ní a prezidentem neustále roste.

Maduro hlasy kritiků, jako je i Ortegová, zřejmě jen tak neumlčí. Opozice zvažuje další kroky. Její možnosti jsou však už do značné míry vyčerpané a aktuálně přemýšlí, jak se proti Madurovi a jeho Ústavodárnému shromáždění postavit. Některé hlasy vyzývají k dlouhotrvajícím demonstracím, jiné pak i k násilí.

Opozice přitom bojuje s časem. Venezuelané jsou už vyčerpáni demonstracemi, které trvají nepřetržitě několik měsíců. Někteří z nich rezignovali, jiní se obávají střetů s bezpečnostními složkami a odvety režimu. Během manifestací již zemřelo přes 120 lidí. "Nyní nastal čas, abychom pokračovali v boji za mír, za svobodné volby," vyzval ve svém projevu Julio Borges, šéf venezuelského parlamentu, který opozice ovládá.

Ostrou reakci zvažuje i sám Maduro. "Skončíme se sabotáží Ústavodárného shromáždění, protože musíme zavést pořádek," řekl Maduro s tím, že opozičním poslancům nechá odebrat imunitu.

Odpůrcům svého režimu pak pohrozil uvězněním. "Někteří z nich skončí ve vězeňské cele. Napíšeme úplně novou stranu historie," varoval prezident.

Venezuelská tajná služba už zadržela dva přední disidenty Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu, kteří kvůli zdravotním potížím pobývali v domácím vězení. "Právě odvedli Leopolda z domu. Nevíme, kde je ani kam ho vezou," uvedla na Twitteru Lópezova žena a kritička režimu Lilian Tintoriová.

Madurovo Ústavodárné shromáždění by mělo zasedat ve stejných prostorách, kde aktuálně sídlí parlament. "Pokud přijdou se zbraněmi, aby se zmocnili paláce, kde nyní s parlamentem zasedáme, tak si najdeme jiné místo," prohlásil Henry Ramos Allup, jeden z nejviditelnějších členů opozice.

Tlak na Madura zvyšuje i mezinárodní společenství. Americká vláda minulý týden schválila nové sankce proti 13 významným zástupcům tamního režimu, a to včetně ministra vnitra, šéfa národní policie nebo také vrchního velitele armády.

Tento týden Washington zašel ještě dál a uvalil sankce na samotného Madura. Ty zakazují americkým podnikům jakékoliv obchodní nebo finanční transakce s prezidentem. Ten se tak dostal na sankčním seznamu do společnosti například syrského prezidenta Bašára al-Asada nebo severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Maduro kroky americké administrativy odmítl a řekl, že americký prezident Trump dělá "největší chybu svého života, když se plete do věcí ve Venezuele".

USA nadále zvažují, že zakážou dovoz ropy z Venezuely. Tím by tamní režim odstřihly od značné části jeho příjmů.

Související