Plakát s dámou v klobouku ozdobeném pery, která si pod elegantním kabátkem odnáší časopis Zlatá Praha, je jedním z exponátů na výstavě v Terstu. Italové si zde mohou přečíst inzerát z konce 19. století na "nádherný, obrazový týdeník" nabízený za 33 krejcarů. Nebo obdivovat sedmimetrovou nástěnnou dekoraci od Alfonse Muchy, již český malíř vytvořil pro jeden z pavilonů Světové výstavy v Paříži roku 1900.

Velkou přehlídku secesního, především českého umění nyní vystavuje galerie Scuderie e Museo Storico na zámku Miramare. Ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze ji pro Italy připravil tým tuzemských kurátorů.

Výstava nazvaná Secese a evropská umělecká revoluce je připomínkou 150. výročí úmrtí Maxmiliána Habsburského, zakladatele zámku Miramare.

"Přelom století je pro naše země bývalého Rakouska-Uherska společnou identitou," říká ředitelka pražského Uměleckoprůmyslového musea Helena Koenigsmarková, pro kterou to nebyla první česko-italská spolupráce.

"Výstavu jsme připravili ve spolupráci se společností Villaggio Globale International, se kterou máme kontakt 20 let. Dělali jsme s nimi také přehlídky art deca a biedermeieru v Padově," říká v narážce na výstavy z konce 90. let minulého století.

Italové se na pražské muzeum obracejí mimo jiné proto, že sami nemají tradiční uměleckoprůmyslová muzea s tak bohatými sbírkami. A jak zdůrazňuje tamní tisk, secese měla v Praze a v Čechách jedno ze svých center. Současná výstava je vůbec první velkou přehlídkou secesního umění v Itálii.

V samotném zámku Miramare je představena jen kolekce secesních šatů. Zbytek výstavy, která čítá dvě stě exponátů − vedle obrazů, grafik a plakátů také šperky, sklo či nábytek −, je umístěn ve Scuderii, tedy konírně. Ta byla tři roky zavřená kvůli rekonstrukci, pražská Secese je zde první přehlídkou od znovuotevření.

Mezi nejcennější exponáty výstavy patří plakát Medea, který roku 1898 vytvořil Alfons Mucha pro pařížskou herečku Sarah Bernhardtovou, nebo pět listů z jeho souboru Le Pater (Otčenáš).

Od Jana Preislera jsou k vidění obrazy Jaro a Podzim z roku 1899, prezentovaný secesní nábytek pochází například od architektů Jana Kotěry nebo Josefa Gočára.

Významný je také plakát k první výstavě vídeňských secesionistů v roce 1898 od Gustava Klimta, na němž bohyně Athéna sleduje zápas mezi Minotaurem a Theseem. Nahý hrdina, symbolizující nové umění, přetlačuje bestii s býčí hlavou, v níž se poznali zavedení umělci vídeňské akademie.

Plakát ve své době vzbudil dvojí pohoršení a dnes je považován za první manifest rakouských modernistů. Klimt musel nakonec listem zakrýt obnažené genitálie Thesea. Ustoupil tak cenzuře a ta na oplátku přestala řešit druhou námitku ctihodných umělců, jimž se přirovnání k Minotaurovi nelíbilo.

Italská výstava připravená pražským muzeem je redukovanou reprízou přehlídky Secese/Vitální umění 1900, uvedenou v pražském Obecním domě.

Zahraniční zápůjčka přichází v době, kdy má pražské muzeum omezené výstavní možnosti, neboť jeho hlavní budova prochází rekonstrukcí. Skončit by měla v lednu 2018. Tedy ve stejnou dobu, kdy se uzavře i secesní projekt v Terstu.

Související