Migranti, které evropské lodě zachrání ve Středozemním moři, se v současnosti automaticky dostanou do Itálie. Záchranáři je z chatrných plavidel vyzvedávají v mezinárodních vodách. A podle námořních zákonů je pak musí dopravit do nejbližšího bezpečného přístavu, tedy k italským břehům. Přímo v libyjských výsostných vodách zatím italské nebo evropské lodě zasahovat nemohly.

To by se mělo už za pár dní změnit. Italský parlament ve středu podle očekávání schválí zákon, který umožní italskému námořnictvu zastavit lodě s migranty už u libyjských břehů. Díky tomu je pak námořníci budou moci odvézt zpátky do Libye. To až dosud nebylo možné, protože Libye odmítala dát se zásahem cizích lodí ve svých výsostných vodách souhlas. Nakonec ale italskému tlaku vyhověla.

"Proud migrantů chceme mít pod kontrolou a doufáme, že se nám ho podaří výrazně snížit," prohlásil italský premiér Paolo Gentiloni. Řím očekává, že počet běženců, kteří se dostanou až do Itálie, klesne nejméně o polovinu.

95 tisíc

lidí letos podle OSN připlulo z Libye přes Středozemní moře do Itálie.

Itálie svůj optimismus opírá o konkrétní čísla: v červenci z Libye na její území připlulo necelých 11 tisíc lidí. Za stejné období loňského roku to přitom bylo přes 23 tisíc. Za poklesem je nejspíš zvýšená aktivita libyjské pobřežní stráže, která začala intenzivněji pátrat po pašerácích a jejich lodích. Od italského námořnictva na to Libyjci dostali čtyři hlídkovací lodě, do konce léta jich budou mít celkem deset.

Pokud se špatně vycvičené a vybavené libyjské pobřežní stráži podařilo výrazně snížit počet migrantů, s pomocí italského loďstva by pokles mohl být ještě výraznější, doufají v Římě. A to přesto, že Itálie do libyjských vod vyšle jen šest lodí. Premiér Gentiloni Libyjce ujistil, že nepůjde o žádnou velkou válečnou flotilu. "Italské námořnictvo bude mít za úkol pouze podporovat snahu Libye získat kontrolu nad svým vlastním pobřežím," řekl Gentiloni.

Řím ani jinou možnost nemá. Libye v minulosti byla italskou kolonií a zásah italských lodí v zemi není populární. Premiér Faíz Sarrádž proto dal Itálii podmínku, že její přítomnost u libyjských břehů bude jen omezená.

Fakt, že se zadržení migranti už nedostanou do Itálie, ale lodě je odvezou zpět do Libye, kritizují humanitární organizace. Podle nich běžencům v Libyi hrozí nebezpečí. Země Evropské unie se v reakci na to zavázaly poslat peníze na zlepšení podmínek v utečeneckých táborech v Libyi. Ty mají zároveň snížit motivaci migrantů, aby se na plavbu do Evropy vůbec vydali.

Do Itálie letos z Libye připlulo 95 tisíc lidí, což je o pětinu víc než za stejné období loňského roku. Asi 2300 běženců při plavbě zahynulo.

Trasa do Itálie přes Libyi je tak v současnosti hlavní cestou, kudy se migranti do Evropy dostávají. Do Řecka, kam v letech 2015 a 2016 přišel přes milion žadatelů o azyl, už naopak od loňského jara proudí jen minimum lidí.

Zatímco touto trasou se do Evropy dostaly stovky tisíc uprchlíků před válkami, přes Libyi přicházejí většinou takzvaní ekonomičtí migranti, kteří nemají nárok na azyl. Jde hlavně o občany Nigérie, Guiney nebo Bangladéše. Podle azylových pravidel by tak měli být z Itálie vyhoštěni. To se ale většinou nedaří, například proto, že mateřské země nechtějí své občany přijímat zpět.