Ani napodruhé se prezidentu Miloši Zemanovi podle všeho nepodaří prosadit dlouholetého šéfa Jazzové sekce Karla Srpa do státní funkce. V lednu neuspěl s variantou, aby se Srp stal členem etické komise pro oceňování bojovníků proti komunismu. A teď asi pohoří i s návrhem, aby Srp převzal místo po zesnulé Naděždě Kavalírové v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

V dopise, ve kterém Zeman Srpa jmenuje jako svého kandidáta, prezident tvrdí, že jako kandidát splňuje podmínky pro jmenování a že je "naprosto přesvědčen, že Karel Srp má potřebné morální a lidské kvality pro výkon funkce člena rady ústavu", píše Zeman.

Není to ale pravda. Srp totiž nesplňuje základní podmínku zákona, který ÚSTR zřizuje. A to spolehlivost a bezúhonnost. Tu zákon výslovně podmiňuje mimo jiné tím, aby kandidát nebyl před únorem 1990 členem KSČ. A to Srp byl, jak sám dokládá v dokumentech pro Senát i jak potvrzují historici. "Je to doložené členskou kartou, která je součástí Národního archivu," říká historik Petr Blažek, který patřil mezi hlavní odpůrce Zemanova pokusu prosadit Srpa do etické komise. Podle Blažka navíc nesplňuje ještě další podmínku, kterou zákon jasně stanovuje, a totiž záznam u StB. "Zákon nevyžaduje, aby někdo posuzoval míru té spolupráce. Výslovně mluví jen o tom, aby člověk nebyl evidován jako spolupracovník. A to pan Srp byl," dodává Blažek. Srp čelí podezření, že mezi lety 1976 a 1983 aktivně donášel StB pod krycím jménem Hudebník. Donášet měl podle historiků mimo jiné na hudebníky Jaroslava Hutku nebo Vlastu Třešňáka.

Karel Srp

Osmdesátiletý Srp působil jako předseda Jazzové sekce, předlistopadové platformy pro vydávání zakázané literatury a pořádání neoficiálních kulturních akcí.
Zároveň podle historiků donášel StB na své kolegy z branže.
Srp to odmítá. V roce 2013 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.

Srp se proti uvedení svého jména ve svazcích bránil soudně. V roce 2000 mu Městský soud v Praze dal pravomocně za pravdu v tom, že ho StB vedla jako spolupracovníka neoprávněně. Kritici soudního verdiktu ale poukazují na to, že se nezachoval originál údajného dokumentu, ze kterého by se dala ověřit pravost Srpova podpisu. Soud navíc vycházel i z výpovědí bývalých příslušníků komunistické tajné policie.

Karla Srpa prezident Zeman navrhl jako už druhého kandidáta. Původně podle jeho představ měla Kavalírovou nahradit spisovatelka Lenka Procházková. Tu ale Senát, který členy Rady ÚSTR vybírá, na jaře nezvolil.

Rada ÚSTR

Radu Ústavu pro studium totalitních režimů tvoří sedm členů, které volí Senát. Dva z nich vybere z kandidátů navržených poslanci, jednoho jmenuje z kandidátů prezidenta a čtyři z těch osobností, které jmenují spolky a sdružení.

Prezidentův další návrh bude příští týden posuzovat Volební komise Senátu. Podle jejího předsedy Luďka Jeništy (STAN) je možné, že Karla Srpa označí za nevolitelného. "Nechci předjímat rozhodnutí komise, ale je to jedna za variant. Podle mého osobního názoru by to tak nejspíš mělo být, ty podmínky v zákoně jsou jasné," řekl Jeništa na dotaz HN.

V takovém případě by horní komora o prezidentově kandidátovi Srpovi vůbec nehlasovala. A prezidentu Zemanovi by dala možnost, aby vybral jiné jméno, už potřetí.

Související